Ústavní soud TZ 10/25
Ústavní soud se v plénu zabýval ústavností nové právní úpravy státního příspěvku k penzijnímu připojištění a doplňkovému penzijnímu spoření. Tato úprava od 1. 7. 2024 odňala státní příspěvek těm účastníkům, kterým byl přiznán starobní důchod. Ústavní soud návrh na zrušení úpravy zamítl. Zákonodárce odebral státní podporu s účinky do budoucna a nijak se nedotkl v minulosti vzniklých nároků na vyplacení státní podpory. Řešení formou tzv. nepravé retroaktivity nezakládá neústavnost. U nároku na státní podporu v tzv. třetím penzijním pilíři namítané rozlišování mezi těmi, kterým byl přiznán starobní důchod, a jinými osobami, neporušuje ústavní princip rovnosti.
Ústavní soud se na návrh skupiny 71 poslanců, za kterou jedná poslankyně JUDr. Alena Schillerová, Ph.D., zabýval ústavností nové právní úpravy státního příspěvku k penzijnímu připojištění a doplňkovému penzijnímu spoření. Napadená ustanovení byla do právního řádu zavedena zákonem č. 462/2023 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s rozvojem finančního trhu a s podporou zajištění na stáří. Konkrétně jde o úpravu, která od 1. 7. 2024 odňala státní příspěvek těm účastníkům, kterým byl přiznán starobní důchod. První z napadených ustanovení se týká státního příspěvku, který poskytuje Ministerstvo financí ze státního rozpočtu na doplňkové penzijní spoření (§ 12 zákona č. 427/2011 Sb., o doplňkovém penzijním spoření). Podle § 13 odst. 1 písm. a) téhož zákona má nově nárok na státní příspěvek jen účastník doplňkového penzijního spoření, kterému nebyl přiznán starobní důchod z důchodového pojištění. Druhé z napadených ustanovení se pak týká poskytování penzijního připojištění. Navrhováno je zrušení celého § 29 zákona č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem a o změnách některých zákonů souvisejících s jeho zavedením. Navrhovatelka před Ústavním soudem namítala, že napadená ustanovení zbavují starobní důchodce státního příspěvku k doplňkovému penzijnímu spoření a penzijnímu připojištění. Odebrání státního příspěvku se týká nejenom nově uzavřených smluv, ale i všech smluv stávajících. Současně zákon mnoha lidem brání systém opustit a dalším to sice umožňuje, ale pod značnými sankcemi.
Ústavní soud (soudce zpravodaj Zdeněk Kühn) návrh zamítl. Zdůraznil, že ústavním základem povinnosti státu zabezpečit efektivní důchodový systém je čl. 30 odst. 1 Listiny. Podle něj mají občané právo na přiměřené hmotné zabezpečení ve stáří. Podrobnosti tohoto práva stanoví zákon.
Tzv. třetí penzijní pilíř upravují dva zákony: zákon o penzijním připojištění se státním příspěvkem a zákon o doplňkovém penzijním spoření. Stát podporuje fungování obou systémů třetího pilíře vyplácením státního příspěvku. Nárok na poskytnutí příspěvku ve prospěch účastníka vzniká v měsíčních intervalech. Zda byl účastníkovi přiznán starobní důchod, nehrálo do konce roku 2023 pro poskytování státního příspěvku žádnou roli. V důsledku napadené právní úpravy již má nárok na státní příspěvek jen ten účastník doplňkového penzijního spoření, kterému nebyl přiznán starobní důchod z důchodového pojištění, přičemž stejná podmínka platí pro nárok na státní příspěvek účastníků penzijního připojištění. Nové zákonné normy vstoupily v účinnost dne 1. 1. 2024, od 1. 7. 2024 není státní příspěvek poskytován těm účastníkům, kterým byl k tomuto dni přiznán starobní důchod.
Napadená ustanovení pouze do budoucna změnila obsah existujících právních vztahů mezi účastníky doplňkového penzijního spoření. Napadená ustanovení se nijak nedotkla již vzniklých (každý měsíc vznikajících) nároků na vyplacení státního příspěvku před rokem 2024. Úprava tedy vyvolala účinky tzv. nepravé retroaktivity (retrospektivy), u níž může výjimečně – s ohledem na princip právní jistoty a ochranu důvěry v právo – převážit zájem jednotlivce na dalším trvání staré právní úpravy nad zákonodárcem vyjádřeným veřejným zájmem na její změně. Zákonodárcem vytvořené řešení formou tzv. nepravé retroaktivity však v tomto případě neústavnost nezakládá.
U účastníků, kteří uzavřeli smlouvu o doplňkovém penzijním spoření (penzijním připojištění) před 1. 1. 2024, není dán ústavně relevantní zájem na zachování dosavadní zákonné úpravy. Systém třetího penzijního pilíře ve znění před 1. 1. 2024 umožňoval účastníkům po splnění doby placení příspěvku v délce minimálně 5 let a současně dosažení věku 60 let vybrat naspořené úspory. Účastníci ve věku nad 60 let si tedy mohli po výběru dosud naspořených prostředků založit novou smlouvu o doplňkovém penzijním spoření a současně vybrat nově spořené prostředky včetně státních příspěvků a úroků již po 5 letech (podmínku věku narozdíl od mladších účastníků splnili), a využívat tak doplňkové penzijní spoření jako alternativu k jiným střednědobým investičním produktům, které ovšem nemají podporu státu. Právě to se ale stalo dlouhodobým předmětem veřejné diskuze a kritiky. Podstatnou část z celkově vyplaceného státního příspěvku (cca 26 %) totiž získaly osoby v důchodovém věku (nad 65 let), které by však ze systému třetího penzijního pilíře měly spíše čerpat důchodové dávky. Naopak mladší věkové kategorie byly v systému zapojeny nedostatečně, nadto výše jejich úspor a úložek byla nízká. Tento faktický stav ilustroval nefunkčnost systému třetího penzijního pilíře.
Napadená úprava na tuto kritiku předchozí úpravy reagovala. Jde o výsledek několika let trvající veřejné diskuse, která směřovala k posílení funkce třetího penzijního pilíře jako systému dlouhodobého spoření na důchod, nikoli spoření při důchodu. Účastníci třetího penzijního pilíře tudíž nemohli oprávněně spoléhat na to, že zákonodárce podporu pro účastníky s nárokem na starobní důchod do budoucna nepřehodnotí.
Úprava současně nijak nezasáhla do vlastnického práva účastníků třetího penzijního pilíře. Nijak se totiž nedotkla již v minulosti vzniklých nároků na státní příspěvek – ve vztahu k těmto již vzniklý nárokům nesporně platí ústavní ochrana vlastnického práva, ale zamezila jen vzniku nových nároků do budoucna, po uplynutí šesti měsíců od účinnosti nové právní úpravy. Úprava neporušila ústavní zákaz diskriminace a není ani v rozporu s principy směřujícími k ochraně spotřebitele.
Nález Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 18/24 je dostupný 
zde (695 KB, PDF).
Kamila Abbasi
tisková mluvčí Ústavního soudu