II. senát - veřejné vyhlášení nálezu
od: 11.10.2016 09:00 do: 11.10.2016 09:30
Typ jednání: veřejné vyhlášení nálezu
Označení senátu nebo pléna: II. senát
Spisová značka: II. ÚS 2503/16
Jednací místnost: I. poschodí, senátní místnost č. 151
Soudce zpravodaj: doc. JUDr. Vojtěch Šimíček Ph.D.
Návrh na přezkoumávané akty: Ústavní stížnost proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 11. 5. 2016, č. j. 9 To 221/2016-26.
Stručná charakteristika: právo na spravedlivý proces, podmíněné propuštění z výkonu trestu
Označení navrhovatelů: J. R.
Typ řízení: Řízení o ústavní stížnosti
Stěžovatel podal žádost o podmíněné propuštění z výkonu trestu odnětí svobody, který mu byl uložen za spáchání trestného činu loupeže. Tuto žádost podpořilo stanovisko Probační a mediační služby ČR i Vězeňské služby ČR. Okresní soud v Nymburce usnesením stěžovatele podmíněně propustil z výkonu trestu odnětí svobody a stanovil zkušební dobu v trvání 5 let. Okresní státní zastupitelství v Nymburce proti tomuto usnesení podalo stížnost a Krajský soud v Praze usnesení okresního soudu zrušil a žádost stěžovatele o propuštění zamítl. V odůvodnění uvedl, že okresní soud pochybil, když z hodnocení stěžovatele ředitelem věznice dovodil patřičné polepšení, potřebné pro podmíněné propuštění a ztotožnil rovněž s námitkou státního zástupce ohledně závažnosti charakteru spáchané trestné činnosti, kdy je vysoké riziko recidivy.
Stěžovatel spatřuje protiústavnost v tom, že odvolací soud změnil rozhodnutí soudu I. stupně, ačkoliv věc nedoplnil žádnými novými důkazy, a aniž by stěžovateli dal možnost vyjádřit se k odvolání státního zástupce. Stěžovatel se domáhá zrušení usnesení krajského soudu, neboť jím mělo dojít k porušení jeho základních práv.
IV. senát - veřejné vyhlášení nálezu
od: 13.10.2016 09:30 do: 13.10.2016 10:00
Typ jednání: veřejné vyhlášení nálezu
Označení senátu nebo pléna: IV. senát
Spisová značka: IV. ÚS 3153/15
Jednací místnost: I. poschodí, senátní místnost č. 152
Soudce zpravodaj: JUDr. Jaromír Jirsa
Návrh na přezkoumávané akty: Ústavní stížnost proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 9. 6. 2015, č. j. 28 Co 179/2015-68
Označení navrhovatelů: J. E.
Typ řízení: Řízení o ústavní stížnosti
Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 7 byla stěžovateli uložena povinnost zaplatit žalobci (vedlejšímu účastníkovi) 10 600 Kč s příslušenstvím a na náhradě nákladů řízení 11 932 Kč. Odvolání stěžovatele však Městský soud v Praze napadeným usnesením odmítl jako nepřípustné a uložil mu povinnost nahradit žalobci náklady odvolacího řízení 2226,40 Kč.
Stěžovatel uvádí, že poté, co nalézací soud žalobě vyhověl v plném rozsahu, podal proti rozsudku odvolání. Městský soud v Praze nejprve určil den, na který nařídil odvolací jednání, poté však jednání odročil na neurčito, s tím, že ve věci bude rozhodnuto bez jednání. Následně vydal odvolací soud usnesení, jímž odvolání jako nepřípustné odmítl, neboť soud prvního stupně rozhodl podle něj sice celkem o částce 10 600 Kč, ta se ovšem sestává ze dvou samostatných nároků uplatněných žalobcem v jedné žalobě, a jde tedy o dva nároky na zaplacení bagatelních částek (2 x 5 300 Kč). Stěžovatel má za to, že rozdělení žaloby na dvě samostatné bagatelní věci odvolacím soudem není správné a z povahy věci neplyne. Stěžovatel se prostřednictvím ústavní stížnosti domáhá zrušení usnesení Městského soudu v Praze, neboť se domnívá, že jím bylo porušeno jeho ústavně zaručené právo na přístup k soudu.
IV. senát - veřejné vyhlášení nálezu
od: 13.10.2016 10:00 do: 13.10.2016 10:30
Typ jednání: veřejné vyhlášení nálezu
Označení senátu nebo pléna: IV. senát
Spisová značka: IV. ÚS 3183/15
Jednací místnost: I. poschodí, senátní místnost č. 152
Soudce zpravodaj: JUDr. Jaromír Jirsa
Návrh na přezkoumávané akty: Ústavní stížnost proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 7. 2015, č. j. 30 Cdo 2209/2014-271, a proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 28. 11. 2013, č. j. 70 Co 459/2013-259
Označení navrhovatelů: Mgr. Ing. S. H.
Typ řízení: Řízení o ústavní stížnosti
Stěžovatelka je profesí advokátka. V letech 2005- 2010 bylo vedeno proti ní trestní stíhání pro trestný čin křivé výpovědi a nepravdivého znaleckého posudku. Nejvyšší soud ve věci vydal dvakrát kasační rozhodnutí, v důsledku čehož byla nakonec stěžovatelka zproštěna obžaloby, mezí tím však byla dvakrát pravomocně odsouzena k podmíněnému trestu odnětí svobody a k zákazu výkonu advokacie na dva roky, který stěžovatelka vykonala v plném rozsahu. Stěžovatelka byla přesvědčena, že stát porušil nepřiměřeně dlouhým, nezákonným a bezdůvodným trestním stíháním její práva a proto se v řízení před obecnými soudy po České republice domáhala přiměřeného zadostiučinění v penězích za nemajetkovou újmu ve výši 1 500 000 Kč. Část nároku byla kvůli změně právní úpravy vyloučena k samostatnému projednání a Obvodní soud pro Prahu 2 tak rozhodoval o přiznání žalované částky 1 200 000 Kč za nemajetkovou újmu a 150 000 Kč jako náhrady za nesprávný úřední postup. Obvodní soud přiznal stěžovatelce 300 000 Kč jako náhradu za nemateriální újmu a 49 000 Kč za průtahy v řízení, ve zbytku byla žaloba zamítnuta. Stěžovatelka se proti rozhodnutí odvolala a namítala nesprávné právní posouzení věci. Městský soud v Praze prvostupňové rozhodnutí změnil a částku odškodnění za nemajetkovou újmu podstatně snížil, neboť stíhaná trestná činnost podle něj nebyla natolik závažná, byť došlo k dvojímu odsouzení a vykonání trestu. Nejvyšší soud dovolání stěžovatelky odmítl.
Stěžovatelka považuje rozhodnutí odvolacího soudu za nepřezkoumatelné, je přesvědčena, že dovolací i odvolací soud při svém rozhodování dostatečně nezohlednily ztrátu prestiže, dobrého jména i klientely, především s přihlédnutím k její profesi a místu výkonu (menší obec). Stěžovatelka se domáhá zrušení rozsudku Městského soudu v Praze a Nejvyššího soudu, neboť se domnívá, že jimi bylo porušeno její ústavně zaručené právo na zachování lidské důstojnosti a na osobní čest, dobrou pověst a ochranu jména.