III. senát - veřejné vyhlášení nálezu
od: 07.10.2025 08:30 do: 07.10.2025 09:00
Typ jednání: veřejné vyhlášení nálezu
Označení senátu nebo pléna: III. senát
Spisová značka: III. ÚS 1308/25
Jednací místnost: I. poschodí, senátní místnost č. 152
Soudce zpravodaj: JUDr. Veronika Křesťanová Dr.
Návrh na přezkoumávané akty: ústavní stížnost proti usnesení Nejvyššího soudu č. j. 30 Cdo 6/2025-431 ze dne 25. února 2025
Stručná charakteristika: právo u nezávislého a nestranného soudu, náhrada škody
Označení navrhovatelů: Komplexní služby věřitelům, s. r. o.
Typ řízení: Řízení o ústavní stížnosti
Stěžovatelka, která „dodávala“ obchodní společnosti zaměstnance na pozici vrátných pro 24hodinovou ochranu objektu, měla s úřadem práce v minulosti uzavřenou dohodu o vymezení chráněného pracovního místa podle § 75 zákona o zaměstnanosti. Tou byla vymezena chráněná místa pro tři zaměstnance na pozici vrátného na dobu tří let do 11. dubna 2016. Žádostí z března 2016 požádala stěžovatelka o vymezení chráněného pracovního místa pro tři zaměstnance na další tříleté období. Úřad práce žádost opakovaně zamítl. Napadené usnesení Nejvyššího soudu staví na závěru, že (přímo) ze zákona neplyne státu (úřadu práce) povinnost uzavřít dohodu o vymezení chráněného pracovního místa. Neplynula-li úřadu práce taková povinnost, stát podle Nejvyššího soudu pro absenci příčinné souvislosti neodpovídá za újmu, jejíž náhrady se stěžovatelka v řízení domáhala. Stěžovatelka se před zahájením řízení o náhradu újmy v civilním řízení, z něhož vzešlo napadené rozhodnutí Nejvyššího soudu, domáhala ochrany v soudním řízení správním. Nevyhovění žádosti na uzavření dohody napadla správní žalobou zprvu koncipovanou proti nevyhovění žádosti jako rozhodnutí a později změněnou na žalobu proti jinému zásahu. Městský soud oběma žalobám vyhověl. Oba rozsudky městského soudu napadl úřad práce kasační stížností. Nejvyšší správní soud oba rozsudky městského soudu zrušil a žaloby odmítl.
Stěžovatelka oba rozsudky Nejvyššího správního soudu napadla ústavní stížností, o které Ústavní soud rozhodl nálezem sp. zn. II. ÚS 1732/23 tak, že oba rozsudky Nejvyššího správního soudu zrušil. Uvedl, že ve světle judikatury z doby, kdy se stěžovatelka na správní soudy obracela, byla její žaloba přípustná.
Nyní stěžovatelka napadá usnesení Nejvyššího soudu. Neuzavření dohody považuje za nesprávný úřední postup a tvrdí, že jí v souvislosti s takovým postupem vznikla majetková i nemajetková újma, za kterou jí odpovídá stát.
Plénum - veřejné vyhlášení nálezu
od: 07.10.2025 09:00 do: 07.10.2025 09:30
Typ jednání: veřejné vyhlášení nálezu
Označení senátu nebo pléna: Plénum
Spisová značka: Pl. ÚS 19/25
Jednací místnost: sněmovna
Soudce zpravodaj: JUDr. Lucie Dolanská Bányaiová Ph.D.
Návrh na přezkoumávané akty: Návrh na zrušení části § 4 ve slovech „pro soudce 121 685 Kč“ zákona č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu, ve znění pozdějších předpisů
Stručná charakteristika: odměna za práci
Označení navrhovatelů: Okresní soud v Děčíně
Typ řízení: Řízení o zrušení zákona nebo jiného právního předpisu
Soudce okresního soudu se žalobou domáhá proti České republice (okresnímu soudu) zaplacení doplatku platu a doplatku víceúčelové paušální náhrady výdajů za měsíce únor, březen a duben 2025. Napadená právní úprava je podle žalobce protiústavní. Okresní soud (navrhovatel) se v řízení o žalobě obrátil na Ústavní soud s návrhem na zrušení části § 4 ve slovech „pro soudce 121 685 Kč“ zákona č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu, ve znění pozdějších předpisů.
Navrhovatel se domnívá, že okolnosti, způsob a zdůvodnění aktuálního zásahu do platu soudců nesplňují kritéria vymezená judikaturou Ústavního soudu a představují její přímé popření. Snížení a zmrazení platu soudců považuje navrhovatel za neústavní již z toho důvodu, že platová restrikce dopadá výlučně do platových poměrů soudců. V důsledku zákona č. 57/2025 Sb., kterým se mění zákon č. 236/1995 Sb., došlo k faktickému snížení již dosahovaného platu, který byl soudcům vyplacen za leden 2025 a který vycházel z aktuální judikatury Ústavního soudu. Ve vztahu k soudcům jde o snížení platu o 6 %. Vztaženo k platu dosahovanému soudci za období roku 2024 zůstává plat na stejné úrovni. Důsledkem zmíněné novelizace zákona je zvýšení platů představitelů o cca 6,9 % za současného snížení a dalšího „zmrazení“ platu soudců. Od 1. 1. 2025 dochází k paušálnímu zvýšení platového tarifu, ke zvýšení platových tarifů učitelů, k růstu platů pro příslušníky bezpečnostních sborů, hasičů a policistů. Soudci tak zůstávají jedinou kategorií představitelů státní moci, u nichž došlo ke zmrazení (resp. snížení) platu. Navrhovatel předkládá názor žalobce, že skutkové okolnosti nynějšího snížení platu soudců zakládají důvodnost zpětného doplacení platu.
I. senát - veřejné vyhlášení nálezu
od: 07.10.2025 13:00 do: 07.10.2025 13:30
Typ jednání: veřejné vyhlášení nálezu
Označení senátu nebo pléna: I. senát
Spisová značka: I. ÚS 2405/25
Jednací místnost: I. poschodí, senátní místnost č. 151
Soudce zpravodaj: JUDr. Tomáš Langášek LL.M.
Návrh na přezkoumávané akty: ústavní stížnost proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové – pobočky v Pardubicích ze dne 1. července 2025 č. j. 13 To 215/2025-44 a usnesení Okresního soudu v Havlíčkově Brodě ze dne 2. června 2025 č. j. 16 Nt 2208/2025-25
Označení navrhovatelů: B. S.
Typ řízení: Řízení o ústavní stížnosti
Stěžovatelka byla trestně stíhána pro přečin krádeže a během vazby, v září 2024, porodila dceru. Po porodu žádala, aby ve výkonu vazby měla dceru u sebe a mohla se o ni starat, její žádost však byla zamítnuta. Jelikož stěžovatelka ani jiná osoba z rodiny stěžovatelky nemohla o dítě pečovat, usnesením obvodního soudu byla na přechodnou dobu svěřena do pěstounské péče jiných osob. Stěžovatelka byla v únoru 2025 pravomocně odsouzena a byl jí uložen trest odnětí svobody v trvání 22 měsíců. V průběhu vazby i výkonu trestu byla stěžovatelka v kontaktu s pěstouny a jejich prostřednictvím i se svou dcerou formou videohovorů i občasných návštěv. V dubnu 2025 podala žádost o přerušení trestu, kterou odůvodnila tím, že má dítě ve věku do jednoho roku, chce je mít u sebe a nesouhlasí s pěstounskou péčí. V době přerušení trestu si chce zařídit, aby nezletilá byla svěřena do její péče, zajistit si potřebné dokumenty, aby případně mohla nastoupit zpět do výkonu trestu i se svou dcerou. Okresní soud tuto žádost zamítl. Z odůvodnění rozhodnutí vyplývá, že přihlédl k tomu, že byla před nástupem do výkonu trestu uživatelkou drog. Zohlednil i to, že její starší dcera je v pěstounské péči babičky, ani o ni se tedy nestarala. Mladší dcera pak v současné pěstounské péči prospívá a je řádně a kvalitně zajištěna. Proti usnesení okresního soudu podala stěžovatelka stížnost, kterou krajský soud též zamítl. Uvedl, že dříve bylo povinností soudu u matky dítěte mladšího jednoho roku přerušit výkon trestu odnětí svobody. Po novelizaci tohoto ustanovení soud nemusí přerušit výkon trestu v případě každé ženy odsouzené za přečin, která porodila dítě, jež nedosáhlo věku jednoho roku, ale jen v případě matky o takové dítě pečující.
Stěžovatelka namítá, že má nárok na přerušení výkonu trestu do jednoho roku věku její dcery. Usiluje o to, aby jí byla svěřena dcera do péče a přestala být v péči dočasných pěstounů. Za zásadní považuje skutečnost, že civilní soudy dítě umístily do pěstounské péče s odůvodněním, že je stěžovatelka ve vazbě. Nicméně trestní soudy pak žádost o přerušení výkonu trestu zamítly, protože matka nemá dítě ve své péči. Stěžovatelka si uvědomuje, že je sice recidivistkou, ale její dítě bylo fakticky zbaveno rodiče. Přestože jak civilní, tak trestní soudy argumentují formálně správně, dostaly stěžovatelku do absurdní situace, jelikož si jejich rozhodnutí vzájemně odporují. Rozhodnutími soudů je pak nejvíce poškozeno dítě ve svém právu na matku a rodinný život.
I. senát - veřejné vyhlášení nálezu
od: 07.10.2025 13:30 do: 07.10.2025 14:00
Typ jednání: veřejné vyhlášení nálezu
Označení senátu nebo pléna: I. senát
Spisová značka: I. ÚS 1941/25
Jednací místnost: I. poschodí, senátní místnost č. 151
Soudce zpravodaj: JUDr. Tomáš Langášek LL.M.
Návrh na přezkoumávané akty: ústavní stížnost proti usnesení Nejvyššího soudu č. j. 11 Tdo 195/2025 1628 ze dne 9. dubna 2025, usnesení Vrchního soudu v Olomouci č. j. 6 To 61/2024-1565 ze dne 21. listopadu 2024 a rozsudku Krajského soudu v Brně č. j. 43 T 3/2024-1462 ze dne 23. července 2024
Označení navrhovatelů: T. S.
Typ řízení: Řízení o ústavní stížnosti
Stěžovatel byl napadeným rozsudkem krajského soudu uznán vinným zločinem nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy, za což byl odsouzen k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání devíti let a k trestu propadnutí věci. Vrchní soud napadeným usnesením zamítl stěžovatelovo odvolání, dovolání stěžovatele Nejvyšší soud napadeným usnesením odmítl. Uvedeného zločinu se stěžovatel dopustil tím, že v letech 2021–2023 v Nizozemsku obstarával kokain, který následně prodával v České republice; uvedeného přečinu pak prodejem kokainu v České republice v letech 2015–2016.
Stěžovatel namítá, že senát krajského soudu byl z rozhodování vyloučen, jelikož ve stejném složení schválil dohodu o vině a trestu mezi státním zástupcem a osobami, které dříve vystupovaly jako spoluobžalovaní stěžovatele. V rozsudku je popsáno jednání stěžovatele a konstatováno, že se dopustil trestné činnosti, ačkoliv v té době ještě nebyl shledán vinným. Podle stěžovatele byl vyloučen i senát vrchního soudu, neboť před rozhodnutím o odvolání vydal usnesení, kterým zamítl stěžovatelovu stížnost proti usnesení krajského soudu, jímž bylo rozhodnuto o zabrání věcí. Jednou z podmínek pro zamítnutí stížnosti podle stěžovatele byla existence pravomocného odsuzujícího rozsudku, což v daném případě nebylo naplněno, a odvolací soud si tak ještě před tím, než proběhlo odvolací řízení, učinil závěr o stěžovatelově vině. Dále stěžovatel namítá, že byl odsouzen na základě nepoužitelných důkazů.
II. senát - veřejné vyhlášení nálezu
od: 07.10.2025 13:30 do: 07.10.2025 14:00
Typ jednání: veřejné vyhlášení nálezu
Označení senátu nebo pléna: II. senát
Spisová značka: II. ÚS 1675/25
Jednací místnost: I. poschodí, senátní místnost č. 152
Soudce zpravodaj: prof. JUDr. Pavel Šámal Ph.D.
Návrh na přezkoumávané akty: ústavní stížnost proti vyrozumění Městského státního zastupitelství v Praze ze dne 8. dubna 2025 č. j. 3 KZN 845/2025-10, usnesení Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 1 ze dne 5. února 2025 č. j. 1 ZN 1762/2024-19 a usnesení Policie České republiky, Obvodního ředitelství policie Praha I, Služby kriminální policie a vyšetřování, Odboru obecné kriminality, 6. oddělení obecné kriminality, ze dne 29. listopadu 2024 č. j. KRPA-261541-22/TČ-2024-001176-1-KB
Stručná charakteristika: právo na účinné vyšetřování
Označení navrhovatelů: Š. T., zastoupena JUDr. Lucií Hrdou, advokátkou
Typ řízení: Řízení o ústavní stížnosti
Usnesením policejního orgánu byla odložena trestní věc podezření ze spáchání zvlášť závažného zločinu znásilnění, kterého se měl dopustit podezřelý tím, že měl využít stavu opilosti stěžovatelky (poškozené) a vykonat na ní vaginální soulož, aniž by mu k tomu dala výslovný souhlas. Policejní orgán dospěl na základě provedeného vyšetřování k závěru, že podezřelý svým jednáním nenaplnil objektivní znaky skutkové podstaty trestného činu znásilnění, neboť v jeho jednání bylo zcela nepřítomno násilné jednání ve smyslu použití hrubé fyzické síly za účelem překonání vážně míněného odporu stěžovatelky, ani pohrůžka takovým násilím. Na straně stěžovatelky podle něj naopak chyběl prvek vyjádření zcela vážně míněného odporu, který by byl podezřelý nucen překonávat, když z toho, jak stěžovatelka s podezřelým shodně popisují průběh celého styku, nevyplývá, že by dala jakýmkoli způsobem najevo svůj nesouhlas. Policejní orgán se zaobíral rovněž stavem stěžovatelky po jejím probuzení, resp. možným stavem bezbrannosti, kdy konstatoval, že byť je zřejmé, že byla po probuzení stále pod vlivem alkoholu, ne však do takové míry, aby nebyla schopna projevit svou vůli, resp. nesouhlas s jednáním podezřelého. Stížnost stěžovatelky proti usnesení policejního orgánu byla napadeným usnesením státní zástupkyně zamítnuta. Na základě podnětu stěžovatelky k výkonu dohledu věc přezkoumala státní zástupkyně městského státního zastupitelství a napadeným vyrozuměním stěžovatelce sdělila, že postup státní zástupkyně obvodního státního zastupitelství byl správný, proto byl podnět jako nedůvodný odložen.
Stěžovatelka v ústavní stížnosti namítá, že orgány činné v trestním řízení se přiklonily k verzi podezřelého bez dostatečného odůvodnění a přes existující nesrovnalosti zcela převzaly jeho verzi události, zatímco její verzi považovaly za nevěrohodnou. Nebyla ani provedena řada jí navrhovaných důkazů. Stěžovatelka zdůrazňuje, že pouze na podkladě faktů, že přijala pozvání na večeři a skleničku s podezřelým a že spolu předtím na téma sexu komunikovali, nelze dojít k závěru, že podezřelý měl právo automaticky presumovat její souhlas s pohlavním stykem. Stěžovatelka se nacházela ve stavu bezbrannosti, ač současně mohla vnímat své okolí.
II. senát - veřejné vyhlášení nálezu
od: 07.10.2025 14:00 do: 07.10.2025 14:30
Typ jednání: veřejné vyhlášení nálezu
Označení senátu nebo pléna: II. senát
Spisová značka: II. ÚS 2469/25
Jednací místnost: I. poschodí, senátní místnost č. 152
Soudce zpravodaj: JUDr. Veronika Křesťanová Dr.
Návrh na přezkoumávané akty: ústavní stížnost proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě č. j. 13 Co 124/2025-443 ze dne 29. května 2025
Stručná charakteristika: právo na péči a výchovu dítěte, právo na soudní ochranu
Označení navrhovatelů: M. H.
Typ řízení: Řízení o ústavní stížnosti
Stěžovatel (otec) a vedlejší účastnice (matka) jsou rodiči nezletilých vedlejších účastnic (čtyři a pět let). Rodiče od konce roku 2023 pečovali o děti ve střídavém režimu. V dubnu 2024 uzavřeli písemnou dohodu o symetrické střídavé péči; proto otec podal návrh na změnu úpravy péče na péči střídavou s týdenním intervalem střídání. Ač matka původně s návrhem souhlasila, později změnila názor a trvala na své péči. Okresní soud v lednu 2025 svěřil děti do střídavé péče rodičů v týdenním intervalu střídání (7:7). Otci uložil povinnost platit na každé z dětí výživné 7 000 Kč, matce 2 100 Kč měsíčně. Krajský soud k odvolání matky napadeným rozsudkem rozsudek okresního soudu změnil a děti svěřil do péče rodičů v poměru 8:6 ve prospěch matky. Krajský soud dále změnil výši výživného – otci výživné zvýšil na 9 000 Kč a matce je snížil na 1 500 Kč. Podle krajského soudu symetrická střídavá péče v týdenním intervalu střídání neodpovídá nejlepšímu zájmu dětí. S ohledem na věk dětí zůstává matka stále primární vztahovou osobou, model 8:6 více vyhovuje věku dětí a eliminuje zatěžující roztříštěnost dosavadní úpravy a otci umožní se dětem v dostatečné míře věnovat a podílet se na péči.
Otec považuje za svévolné a rozporné s ústavním pořádkem, že krajský soud bez bližšího odůvodnění formalisticky uzavřel, že pro novou úpravu nenastala relevantní změna poměrů, a i přesto rozsah péče podle předchozí soudní úpravy změnil. Konstatování, že uplynula krátká doba 1,5 roku od předchozí soudní úpravy, považuje otec za neakceptovatelné a vyjadřující libovůli soudu. Rozhodnutí krajského soudu považuje otec za nepřezkoumatelné, poněvadž postrádá odůvodnění, proč by změna výchovného prostředí v navrhovaném rozsahu 7:7 měla nezletilé negativně ovlivnit, resp. být v rozporu s jejich nejlepším zájmem.
IV. senát - veřejné vyhlášení nálezu
od: 07.10.2025 14:00 do: 07.10.2025 14:30
Typ jednání: veřejné vyhlášení nálezu
Označení senátu nebo pléna: IV. senát
Spisová značka: IV. ÚS 1850/25
Jednací místnost: I. poschodí, senátní místnost č. 151
Soudce zpravodaj: JUDr. Lucie Dolanská Bányaiová Ph.D.
Návrh na přezkoumávané akty: Ústavní stížnost proti části výroku trestního příkazu Okresního soudu v Hodoníně ze dne 5. května 2025 č. j. 2 T 82/2025-117, jímž byla stěžovatelka se svým nárokem na náhradu škody odkázána na řízení ve věcech občanskoprávních
Stručná charakteristika: soudní ochrana, náhrada škody, adhezní řízení
Označení navrhovatelů: D. P., zast. JUDr. Mgr. Markem Orságem, advokátem
Typ řízení: Řízení o ústavní stížnosti
Odsouzená byla uznána vinnou trestním příkazem okresního soudu přečinem podvodu a přečinem krádeže, jichž se dopustila vůči stěžovatelce – poškozené a vůči obchodní společnosti. Za to byla odsouzena k úhrnnému trestu odnětí svobody v délce trvání 6 měsíců, který jí byl podmíněně odložen na zkušební dobu v délce trvání 15 měsíců s tím, že jí bylo uloženo, aby ve zkušební době podmíněného odsouzení podle svých sil nahradila způsobenou škodu. Stěžovatelka a obchodní společnost byly odkázány se svými nároky na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních. Tento postup vůči poškozeným okresní soud neodůvodnil.
Stěžovatelka nesouhlasí s tím, že byla odkázána na řízení ve věcech občanskoprávních. Jako poškozená se řádně připojila se svým nárokem na náhradu škody. Jí v trestním řízení uplatňovaná náhrada škody nesplňuje ani jednu z kategorií pohledávek uvedených v § 140b insolvenčního zákona. Postup okresního soudu rovněž neodpovídá povinnosti orgánů činných v trestním řízení umožnit poškozenému v každé fázi trestního řízení plné uplatnění práv.
IV. senát - veřejné vyhlášení nálezu
od: 07.10.2025 14:30 do: 07.10.2025 15:00
Typ jednání: veřejné vyhlášení nálezu
Označení senátu nebo pléna: IV. senát
Spisová značka: IV. ÚS 1562/24
Jednací místnost: I. poschodí, senátní místnost č. 152
Soudce zpravodaj: prof. JUDr. Zdeněk Kühn Ph.D., LL.M., S.J.D.
Stručná charakteristika: Právo na účinné vyšetřování
Označení navrhovatelů: V. B.
Typ řízení: Řízení o ústavní stížnosti
Nynější případ má původ v incidentu, k němuž došlo, když se potkaly stěžovatelka s vedlejší účastnicí (obviněnou) a jejím malým synem. Jejich setkání vyústilo v potyčku a vážná zranění stěžovatelky. Syn vedlejší účastnice jel na odrážedle a přiblížil se k zaparkovanému autu, které patřilo stěžovatelce. Ta vyběhla z domu, dostala se do slovní rozepře s obviněnou a vyzvala ji, aby se synem okamžitě odešli od jejího auta a aby syn do vozu nenarážel. Po kratším konfliktu obviněná do stěžovatelky strčila, ta spadla a utrpěla vážná zranění. Obviněná poté zazvonila na sousedku, aby přivolala rychlou záchrannou službu. Obviněná trvala na tom, že chránila své dítě proti útokům stěžovatelky. Skutkové verze stěžovatelky a obviněné se od počátku lišily ve dvou klíčových věcech. Zaprvé v tom, jakým způsobem stěžovatelka s obviněnou komunikovala (zda klidně a kultivovaně, což tvrdí stěžovatelka, nebo vulgárně, což tvrdí obviněná). Zadruhé, zda stěžovatelka fyzicky zaútočila na syna obviněné (stáhla jej z odrážedla). Obžaloba podaná městským státním zastupitelstvím nepochybovala o násilí, kterého se stěžovatelka dopustila na dítěti. Trestní soudy o obžalobě rozhodovaly opakovaně, ve věci padlo celkem sedm soudních rozhodnutí. Konečný byl nyní napadený zprošťující rozsudek Nejvyššího soudu, jímž nejvyšší soud zrušil odsuzující rozsudek krajského soudu a nově rozhodl tak, že se obviněná zprošťuje obžaloby a poškození včetně stěžovatelky byli odkázáni se svými nároky na řízení občanskoprávní. Nejvyšší soud uzavřel, že obviněná jednala v nutné obraně.
Stěžovatelka popírá, že by se dopustila nějakého závadného jednání, obzvláště pak, že by měla syna obviněné napadnout stažením z odrážedla. Toto jednání jí nebylo v řízení nikdy prokázáno. V těchto směrech byly chybné a nepodložené již skutkové závěry učiněné krajským soudem. Krajský soud provedl změnu popisu skutku, aniž by vůbec prováděl dokazování. Nejvyšší soud dle stěžovatelky ze závěrů krajského soudu slepě vyšel. Navíc skutkový stav dále zkreslil a dovodil splnění podmínek nutné obrany.