IV. senát - veřejné vyhlášení nálezu
od: 11.10.2017 09:00 do: 11.10.2017 10:00

Typ jednání: veřejné vyhlášení nálezu
Označení senátu nebo pléna: IV. senát
Spisová značka: IV. ÚS 2690/15
Jednací místnost:  II. poschodí, konferenční sál
Soudce zpravodaj: JUDr. Pavel Rychetský dr. h. c.
Návrh na přezkoumávané akty:  Ústavní stížnost proti rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 1. června 2015 č. j. 28 Cdo 3355/2014-758, rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 10. prosince 2013 č. j. 8 Co 1447/2013-693, rozsudku Okresního soudu ve Strakonicích ze dne 22. března 2013 č. j. 6 C 58/2004-657, rozhodnutí Ústředního pozemkového úřadu ze dne 16. června 2003 č. j. 17734/03-7170, rozhodnutí Pozemkového úřadu Strakonice ze dne 24. března 2003 č. j. PÚ/1050/91/P/Č/41 a rozhodnutí ministra zemědělství ze dne 16. září 2002 č. j. 29701/2002-1000
Stručná charakteristika:  Navrácení majetku, restituce Právo na soudní a jinou právní ochranu
Označení navrhovatelů:  Ing. J. V., CSc., Ing. V. V., Ing. M. V., Ing. J. V., zastoupených Mgr. Petrem Mikeštíkem, advokátem se sídlem Novotného lávka 5, Praha 1,
Typ řízení:  Řízení o ústavní stížnosti

Právní předchůdci stěžovatelů a další spoluvlastníci jako osoby oprávněné uplatnili v roce 1992 restituční nárok na blíže specifikovanou budovu v k. ú. Tchořovice (původně hájovna, nyní hydrobiologická stanice s příslušenstvím a zastavěnými pozemky) proti Univerzitě Karlově (vedlejší účastnici řízení) podle zákona o půdě a vedle toho i podle zákona o mimosoudních rehabilitacích. Pozemkový úřad však nakonec rozhodnutím ze dne 24. března 2003 zamítl restituční nárok oprávněných osob a toto rozhodnutí potvrdil i Ústřední pozemkový úřad. Komplikovaný soudní spor vyvrcholil u Krajského soudu v Českých Budějovicích, který se ztotožnil se závěrem okresního soudu, že došlo ke ztrátě stavebně technického charakteru původní budovy tak, že již nesouvisí s předmětem zemědělské výroby, a proto ji nelze vydat dle § 11 odst. 4 zákona o půdě. Velkostatek Lnáře tvořil jeden rozsáhlý hospodářský funkční celek včetně rozsáhlé plochy rybníků zahrnující i celou řadu budov, které netvoří jednu zemědělskou uzavřenou usedlost. Místo toho jde o celou řadu samostatných budov nebo jejich skupin spojených společným účelem, které jsou od sebe značně vzdálené a na sobě stavebnětechnicky i hospodářsky nezávislé. Jednotlivé budovy tak lze od velkostatku Lnáře oddělit, aniž by ten přestal plnit veškeré své funkce. To je podle krajského soudu patrné i z toho, že zbylá část velkostatku již byla oprávněným osobám vydána, aniž by velkostatek přestal plnit veškeré své funkce, a že k vydělení hájenky došlo již v roce 1924. Nejvyšší soud dovolání stěžovatelů zamítl.

Stěžovatelé poukázali na to, že když byla budova hájovny propůjčena vědeckému bádání spojenému s praktickou využitelností na jejich rybnících, všichni dřívější správci hájovny a významní vědci, kteří nemovitosti užívali, se osobně znali s předky stěžovatelů a s naprostou samozřejmostí s nimi spolupracovali za účelem zajištění odborné péče a rozvoje jejich rybničního hospodaření. Vedlejší účastnice řízení odmítla vydat nemovitosti a užívat je na základě nájmu, čímž dle stěžovatelů prokázala neúctu k soukromému vlastnictví. Nemovitosti vedlejší účastnici nikdy nepatřily, byly v dobré víře pronajaty její předchůdkyni a vedlejší účastnice by je nyní měla získat do svého vlastnictví ve jménu prakticky nepotřebné vědy. Považovali za nepřípustné, aby se skutečnost, že předchůdci stěžovatelů vědu podporovali a prakticky užívali její výsledky, měla nyní obracet proti nim. Stěžovatelé se prostřednictvím ústavní stížnosti domáhají zrušení rozhodnutí obecných soudů, neboť se domnívají, že jimi byla porušena jejich ústavně zaručená práva.

II. senát - veřejné vyhlášení nálezu
od: 11.10.2017 13:00 do: 11.10.2017 13:30

Typ jednání: veřejné vyhlášení nálezu
Označení senátu nebo pléna: II. senát
Spisová značka: II. ÚS 1654/17
Jednací místnost:  II. poschodí, konferenční sál
Soudce zpravodaj: doc. JUDr. Vojtěch Šimíček Ph.D.
Návrh na přezkoumávané akty:  Ústavní stížnost proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 26. 1. 2017, č. j. 15 Co 532/2016-463.
Stručná charakteristika:  právo na spravedlivý proces
Označení navrhovatelů:  Ing. T. L.
Typ řízení:  Řízení o ústavní stížnosti

Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl o úpravě výchovných poměrů nezletilých dětí (syna a dcery) tak, že se svěřují do střídavé péče rodičů, kdy v péči vedlejší účastnice řízení (matky dětí) budou každý sudý týden v roce a v péči stěžovatele (otce dětí) budou každý lichý týden v roce s výjimkou hlavních školních prázdnin. Současně určil, že rodiče si děti budou předávat vždy v neděli bezprostředně předcházející příslušnému týdnu v 18.00 hodin. Proti uvedenému rozsudku obvodního soudu podala vedlejší účastnice řízení odvolání, v němž nesouhlasila se stanovením střídavé péče nezletilých dětí, když ji zejména nezletilá dcera odmítá, přičemž poukázala na shodné stanovisko znaleckého posudku. Městský soud v Praze rozsudek obvodního soudu ve vztahu k úpravě výchovných poměrů nezletilých dětí změnil tak, že nezletilé děti se svěřují do střídavé výchovy rodičů - v péči stěžovatele budou od každé liché středy, kdy je převezme ve školním zařízení (pokud to nebude možné, pak v 16:00 hod. v místě bydliště nezletilých u matky) do liché neděle 18:00 hod. s tím, že nezletilé stěžovatel předá v místě bydliště nezletilých u matky.

Stěžovatel spatřuje porušení svých základních práv v  postupu městského soudu, který své rozhodnutí o změně (zúžení) úpravy jeho styku s nezletilými dětmi „svévolným“ a „zcela nedostatečným“ způsobem odůvodnil, přičemž se jím přijatá úprava (oproti rozsudku prvostupňového soudu) nachází i mimo rozsah úpravy, vymezený v původním návrhu vedlejší účastnice řízení. K takovému závěru nebyl dle názoru stěžovatele dán žádný důvod a nenachází ani oporu v provedených důkazech.

II. senát - veřejné vyhlášení nálezu
od: 11.10.2017 14:00 do: 11.10.2017 14:30

Typ jednání: veřejné vyhlášení nálezu
Označení senátu nebo pléna: II. senát
Spisová značka: II. ÚS 4037/16
Jednací místnost:  II. poschodí, konferenční sál
Soudce zpravodaj: JUDr. Ludvík David CSc.
Návrh na přezkoumávané akty: usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 19. 10. 2016 č. j. 3 To 316/2016-529 a usnesení Městského soudu v Brně ze dne 13. 9. 2016 č. j. 5 T 216/2013-514
Stručná charakteristika: právo na spravedlivý proces v řízení o zápočet vykonaného trestu, včasnost odvolání
Označení navrhovatelů:  V. V.
Typ řízení:  Řízení o ústavní stížnosti

Stěžovatel se domníval, že postup soudů, kdy po dobu 13 měsíců vykonával trest odnětí svobody pro jednání, ohledně něhož byl následně obžaloby zproštěn, aniž by takto vykonaný trest byl započten na jiné uložené tresty, je protiprávní a dotýká se i jeho ústavně garantovaných práv. Z tohoto důvodu požádal o zápočet vykonaného trestu odnětí svobody do aktuálně vykonávaného trestu, avšak tato jeho žádost byla usnesením Městského soudu v Brně zamítnuta. Soud zamítnutí odůvodnil tím, že zápočet není možný, neboť v daném případě se nejednalo o souběh trestných činů a vztah souhrnnosti ve smyslu § 43 odst. 2 trestního zákoníku. Usnesení Městského soudu v Brně napadl stěžovatel stížností. Krajský soud v Brně stížnost usnesením napadeným ústavní stížností zamítl pro opožděnost, neboť vycházel z toho, že podle poštovního razítka na obálce byla stížnost podána k poštovní přepravě dne 20. 9. 2016, zatímco lhůta uběhla dne 19. 9. 2016.

Stěžovatel v ústavní stížnosti namítá, že zásilku obsahující opravný prostředek vhodil do schránky určené vězňům ve Věznici Rýnovice dne 18. 9. 2016, avšak tato byla pravděpodobně věznicí podána k poštovní přepravě až dne 20. 9. 2016. Stěžovatel v pozici vězněné osoby neměl jinou možnost, jak zajistit včasné podání stížnosti k poštovní přepravě, toto učinil dokonce den před uplynutím zákonné lhůty, a způsob, jakým následně bylo se zásilkou naloženo, byl zcela mimo jeho sféru vlivu.  V řešené věci bylo podle názoru stěžovatele dále zásadně porušeno jeho ústavně chráněné právo na osobní svobodu tím, že nebylo vyhověno jeho žádosti o zápočet trestu.