II. senát - veřejné vyhlášení nálezu
od: 10.09.2024 14:00 do: 10.09.2024 14:30
Typ jednání: veřejné vyhlášení nálezu
Označení senátu nebo pléna: II. senát
Spisová značka: II. ÚS 1577/22
Jednací místnost: I. poschodí, senátní místnost č. 152
Soudce zpravodaj: JUDr. David Uhlíř
Návrh na přezkoumávané akty: ústavní stížnost proti usnesení a rozsudku
Stručná charakteristika: Právo na soudní a jinou právní ochranu, právo vlastnit majetek, nabývání majetku
Označení navrhovatelů: K. H., B. K., L. K., V. K., zast. JUDr. Petrem Šťovíčkem, Ph.D., advokátem
Typ řízení: Řízení o ústavní stížnosti
Stěžovatelé se jako oprávněné osoby podle zákona o půdě domáhali na České republice – Státním pozemkovém úřadu (vedlejší účastnice) zaplacení finanční náhrady ve výši 21 234 615 Kč za odňatý a nevydaný pozemek, za nějž jim nebyl poskytnut náhradní pozemek. Žalovaná částka měla představovat aktuální (tržní) cenu předmětného pozemku, jak byla zjištěna ve stěžovateli předloženém znaleckém posudku z roku 2018. Soudy nižších stupňů s poukazem na judikaturu Nejvyššího soudu dovodily, že je namístě stěžovatelům přiznat finanční náhradu odpovídající šestinásobku ceny předmětného pozemku stanovené v souladu se zákonem o půdě. Okresní soud uložil vedlejší účastnici zaplatit stěžovatelům určité (nižší) částky s úroky z prodlení, nikoli však v požadované výši, zároveň uložil vedlejší účastnici nahradit stěžovatelům náklady řízení. Městský soud k odvolání stěžovatelů a vedlejší účastnice zdůraznil, že v projednávané věci nejsou dány výjimečné okolnosti, jež by odůvodňovaly zvýšení či snížení této finanční náhrady. Korigoval názor obvodního soudu pouze v otázce úroků z prodlení. Nejvyšší soud následné dovolání stěžovatelů (i vedlejší účastnice) odmítl z důvodu nepřípustnosti.
Ústavní stížností se stěžovatelé domáhají zrušení rozhodnutí obecných soudů pro porušení svých ústavně zaručených práv, zejména práva na ochranu vlastnictví.
I. senát - veřejné vyhlášení nálezu
od: 11.09.2024 08:30 do: 11.09.2024 09:00
Typ jednání: veřejné vyhlášení nálezu
Označení senátu nebo pléna: I. senát
Spisová značka: I. ÚS 2216/23
Jednací místnost: I. poschodí, senátní místnost č. 151
Soudce zpravodaj: prof. JUDr. Kateřina Ronovská Ph.D.
Návrh na přezkoumávané akty: ústavní stížnost proti usnesení Nejvyššího soudu č. j. 30 Cdo 1557/2023-248 ze dne 28. 7. 2023, rozsudku Městského soudu v Praze č. j. 18 Co 9/2023-189 ze dne 22. 3. 2023 a rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 10 č. j. 11 C 61/2022-138 ze dne 15. 11. 2022
Stručná charakteristika: právo na soudní a jinou právní ochranu
Označení navrhovatelů: P. V.
Typ řízení: Řízení o ústavní stížnosti
Stěžovatel se žalobou proti vedlejší účastnici (Česká republika – Ministerstvo spravedlnosti) domáhal uhrazení částky 200 000 Kč jako nároku na náhradu nemajetkové újmy za trestní řízení vedené proti němu. Stěžovatel byl nakonec zproštěn obžaloby, neboť nebylo prokázáno, že skutek spáchal. Trestní řízení bylo nejprve vedeno po dobu 15 měsíců pro podezření ze spáchání přečinu rvačky v jednočinném souběhu s přečinem výtržnictví. Po změně právní kvalifikace bylo po zbývajících 11 měsíců trestní řízení vedeno pro zločin ublížení na zdraví. Stěžovatel uplatnil svůj nárok na náhradu nemajetkové újmy ve smyslu zákona o odpovědnosti státu za škodu. Napadeným rozsudkem obvodního soudu bylo vedlejší účastnici uloženo zaplatit stěžovateli částku 30 000 Kč. Ve zbytku soud žalobu zamítl a rozhodl, že vedlejší účastnice je povinna zaplatit stěžovateli náhradu nákladů řízení. Obvodní soud uvedl, že uvěřil účastnické výpovědi, jakož i svědeckým výpovědím, jimiž stěžovatel prokázal vznik nemajetkové újmy spočívající zejména v tom, že v důsledku nezákonného trestního stíhání utrpěl na svém psychickém zdraví, kdy pociťoval strach, psychickou paniku, zažíval nespavost a nejistotu, jak bude finančně zaopatřena jeho rodina, pokud půjde do vězení, kdy žalobce měl doma těhotnou manželku, toho času na mateřské dovolené s jedním malým dítětem a neustále se tak obával, jak bude zajištěna jejich výživa a výchova po jeho případném odsouzení. Městský soud rozsudek obvodního soudu potvrdil a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení, jelikož ani stěžovatel ani vedlejší účastnice nebyli v odvolacím řízení úspěšní. Stěžovatelovo dovolání Nejvyšší soud odmítl.
Stěžovatel nesouhlasí s částkou, která mu byla přiznána jako odškodnění za újmu způsobenou vedením trestního řízení, které skončilo tím, že byl zproštěn obžaloby. Stěžovatel v ústavní stížnosti namítá, že napadenými rozhodnutími bylo porušeno jeho právo na spravedlivý proces, právo na náhradu škody způsobené výkonem veřejné moci a právo na ochranu vlastnictví.