III. senát - veřejné vyhlášení nálezu
od: 21.08.2024 10:00 do: 21.08.2024 10:30
Typ jednání: veřejné vyhlášení nálezu
Označení senátu nebo pléna: III. senát
Spisová značka: III. ÚS 679/24
Jednací místnost: I. poschodí, senátní místnost č. 151
Soudce zpravodaj: JUDr. Lucie Dolanská Bányaiová Ph.D.
Návrh na přezkoumávané akty: Ústavní stížnost proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 13. prosince 2023 č. j. 26 Cdo 533/2023-158, rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 16. listopadu 2022 č. j. 11 Co 274/2022-140 a rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 8 ze dne 6. června 2022 č. j. 33 C 10/2022-118
Stručná charakteristika: Právo na soudní a jinou právní ochranu, ochrana vlastnictví
Označení navrhovatelů: J. P., zast. JUDr. Šárkou Veskovou, advokátkou
Typ řízení: Řízení o ústavní stížnosti
Obvodní soud napadeným rozsudkem uložil stěžovatelce jako žalované povinnost vyklidit bytovou jednotku. Stěžovatelka, její syn a obchodní společnost podepsali v lednu 2019 dohodu o narovnání, v níž syn stěžovatelky a stěžovatelka jako dlužníci uznali dluh syna stěžovatelky vůči společnosti v částce 489 885 Kč vzniklý na základě smlouvy o zápůjčce z roku 2017 s tím, že stěžovatelka k dluhu přistupuje a stává se dlužníkem vedle svého syna. Dále se v dohodě stěžovatelka a její syn zavázali uvedený dluh splatit do jednoho roku. Za účelem zajištění splnění dluhu byl družstevní podíl stěžovatelky v bytovém družstvu převeden na danou společnost a stěžovatelka v něm dále bydlela na základě podnájemní smlouvy. Bylo sjednáno, že nebude-li dluh do jednoho roku uhrazen, zůstane družstevní podíl ve vlastnictví společnosti za cenu, která se rovná nesplacené výši dluhu. Poté, co dluh nebyl uhrazen, společnost převedla družstevní podíl na vedlejšího účastníka (původní žalobce). Obvodní soud konstatoval, že ujednání z dohod uzavřených mezi stěžovatelkou, jejím synem a společností neobsahují hodnověrné ocenění převáděného družstevního podílu, jelikož cena za převod družstevního podílu spojeného s nájmem bytu zcela jistě podstatně převyšovala dlužnou částku půl milionu korun. Nepřípadný byl podle obvodního soudu rovněž odkaz stěžovatelky na eventuální rozpor dohody o narovnání s dobrými mravy. Obvodní soud zejména zdůraznil, že převod družstevního podílu měl charakter zajišťovací, stěžovatelka i její syn měli rok na splacení dluhu, přičemž stěžovatelka situaci nijak neřešila. Stěžovatelce podnájemní právo k bytu skončilo a nemá tak žádný právní důvod k užívání bytu. K odvolání stěžovatelky městský soud napadeným rozsudkem rozhodnutí obvodního soudu potvrdil. Následné dovolání stěžovatelky bylo napadeným usnesením Nejvyššího soudu odmítnuto pro nepřípustnost.
Stěžovatelka se ústavní stížností domáhá zrušení rozhodnutí obecných soudů s tvrzením, že jimi byla porušena její základní práva na soudní ochranu a ochranu vlastnictví.
II. senát - veřejné vyhlášení nálezu
od: 21.08.2024 10:00 do: 21.08.2024 10:30
Typ jednání: veřejné vyhlášení nálezu
Označení senátu nebo pléna: II. senát
Spisová značka: II. ÚS 1517/24
Jednací místnost: I. poschodí, senátní místnost č. 152
Soudce zpravodaj: prof. JUDr. Kateřina Ronovská Ph.D.
Návrh na přezkoumávané akty: ústavní stížnost proti usnesení Vrchního soudu v Praze č. j. MSPH 90 INS 3811/2023, 5 VSPH 297/2024-B-64 ze dne 25. 3. 2024
Stručná charakteristika: právo na soudní a jinou právní ochranu
Označení navrhovatelů: K. J.
Typ řízení: Řízení o ústavní stížnosti
Městský soud k návrhu dlužnice, obchodní společnosti [vedlejšího účastníka a)] zjistil její úpadek a povolil řešení úpadku reorganizací. K návrhu dlužnice ustanovil insolvenční správkyní vedlejší účastnici b). Stěžovatel vystupoval v řízení jako jeden z věřitelů dlužnice, a to s pohledávkami ve výši 22 921 477,08 Kč. Insolvenční správkyně pohledávku popřela co do pravosti a výše v rozsahu 22 769 526,20 Kč, ve zbylém rozsahu 151 950,88 Kč byly pohledávky zjištěny. Na schůzi věřitelů mohl stěžovatel hlasovat pouze co do rozsahu nepopřených 151 950,88 Kč, což představovalo 151 950 hlasů. Hlasovací právo v rozsahu popřených pohledávek mu přitom nepřiznala ani schůze věřitelů, když pro přiznání nehlasoval nikdo, ani soud, neboť návrh nebyl podán včas. Na schůzi věřitelů došlo mj. k projednání reorganizačního plánu dlužnice a hlasování o jeho přijetí. Stěžovatel hlasoval proti, a to v rozsahu svých 151 950 hlasů. Po hlasování ve všech skupinách soud konstatoval, že schůze věřitelů přijala reorganizační plán dlužnice. Následně městský soud rozhodl, že reorganizační plán se schvaluje. Stěžovatel proti tomuto usnesení podal odvolání. Namítal vadnost rozhodnutí z důvodu chybného nepřiznání hlasovacího práva, jakož i nedostatečné posouzení veškerých podmínek vztahujících se k reorganizaci dlužnice. Vrchní soud napadeným usnesením stěžovatelovo odvolání odmítl. Rozvedl, že jelikož stěžovatel nehlasoval pro odmítnutí reorganizačního plánu, není osobou oprávněnou ani k podání odvolání.
Stěžovatel v ústavní stížnosti tvrdí, že napadeným usnesením vrchního soudu došlo k porušení jeho práva na spravedlivý proces.