I. senát - veřejné vyhlášení nálezu
od: 31.07.2024 08:30 do: 31.07.2024 09:00
Typ jednání: veřejné vyhlášení nálezu
Označení senátu nebo pléna: I. senát
Spisová značka: I. ÚS 1661/24
Jednací místnost: I. poschodí, senátní místnost č. 152
Soudce zpravodaj: JUDr. Jaromír Jirsa
Návrh na přezkoumávané akty: Ústavní stížnost proti usnesení Městského soudu v Praze č. j. 61 To 259/2024-84 ze dne 4. dubna 2024
Stručná charakteristika: Vazba – rozhodování o opravném prostředku
Označení navrhovatelů: Š. S., zást. Mgr. Jan Vydržel, advokát, Blanická 1008/28, Praha 2
Typ řízení: Řízení o ústavní stížnosti
O návrhu státní zástupkyně Městského státního zastupitelství v Praze na vzetí stěžovatele do vazby rozhodl Obvodní soud pro Prahu 5 usnesením č. j. 37 Nt 1609/2024-49 ze dne 8. března 2024. Usnesení o vzetí do vazby napadl stěžovatel dne 22. března 2024 takzvanou blanketní stížností, kterou se zavázal odůvodnit do 14 dnů (do 5. dubna 2024). Podáním ze dne 4. dubna 2024 tak učinil a stížnost doplnil ještě podáním ze dne 8. dubna 2024. Stížnost byla následně zamítnuta napadeným usnesením dne 4. dubna 2024. S doplněním ze dne 4. dubna 2024 se stížnostní soud neseznámil a uvedl, že stížnost nebyla odůvodněna.
V postupu stížnostního soudu spatřuje stěžovatel zejména porušení práva na soudní ochranu a na obhajobu podle čl. 36 odst. 1 a čl. 40 odst. 3 Listiny základních práv a svobod.
IV. senát - veřejné vyhlášení nálezu
od: 31.07.2024 08:30 do: 31.07.2024 09:00
Typ jednání: veřejné vyhlášení nálezu
Označení senátu nebo pléna: IV. senát
Spisová značka: IV. ÚS 855/24
Jednací místnost: I. poschodí, senátní místnost č. 151
Soudce zpravodaj: JUDr. Tomáš Langášek LL.M.
Návrh na přezkoumávané akty: ústavní stížnost proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 5. prosince 2023 č. j. 8 To 349/2023-327 a rozsudku Okresního soudu v Blansku ze dne 27. září 2023 č. j. 14 T 108/2023-317
Stručná charakteristika: nárok na náhradu nemajetkové újmy v trestním řízení
Označení navrhovatelů: XY, zast. JUDr. Marcelem Jurčagou, advokátem
Typ řízení: Řízení o ústavní stížnosti
Okresní soud v Blansku uznal vedlejšího účastníka vinného ze spáchání zločinu pohlavního zneužití podle § 187 odst. 1, odst. 2 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, a přečinu ohrožování výchovy dítěte podle § 201 odst. 1 písm. a), odst. 3 písm. b) trestního zákoníku. Obětí těchto trestných činů byla nezletilá stěžovatelka, s jejíž matkou vedlejší účastník (pachatel) v době páchání trestné činnosti žil. Stěžovatelka v trestním řízení jako poškozená uplatnila nárok na náhradu nemajetkové újmy ve výši 200 000 Kč s úrokem z prodlení. Okresní soud ji však uvedeným rozsudkem odkázal s uplatněným nárokem na řízení ve věcech občanskoprávních, neboť nepředložila žádné listinné důkazy v podobě zpráv odborných lékařů či psychologa, ze kterých by bylo zřejmé, do jaké míry byl jednáním vedlejšího účastníka narušen její přirozený psychický a sexuální vývoj. Stěžovatelčino odvolání proti tomuto rozhodnutí zamítl Krajský soud v Brně napadeným usnesením. Nezpochybnil, že stěžovatelce byla způsobena nemajetková újma samotnou trestnou činností vedlejšího účastníka. Odkázal nicméně na výpověď stěžovatelčiny matky, která uvedla, že stěžovatelka je v pořádku, doma o událostech nechce mluvit, ještě jim nerozumí. Výslech na policii stěžovatelce vůbec neudělal dobře, plakala po něm a nechce se k tomu nijak vracet. Psychologickou pomoc pro stěžovatelku zatím nevyhledala, stěžovatelka má kamarádky, ve škole prospívá, chodí na kroužky a má spoustu zálib. Krajský soud proto přisvědčil okresnímu soudu, že stěžovatelka nepředložila listinné důkazy ohledně míry narušení svého psychického a sexuálního vývoje, přičemž nebylo v možnostech okresního soudu k této podstatné otázce provádět dokazování s ohledem na pochopitelnou obavu stěžovatelčiny matky z dalších výslechů či vyšetřování, při nichž by si stěžovatelka musela znovu vybavovat jednání, jehož se vůči ní pachatel dopouštěl.
Stěžovatelka v ústavní stížnosti namítá, že soudy postupovaly v rozporu s judikaturou Ústavního soudu, na kterou stěžovatelka od počátku odkazovala. Duševní útrapy, které stěžovatelce způsobil pachatel, není třeba prokazovat lékařskými zprávami, neboť je způsobila samotná trestná činnost, což potvrzuje výpověď stěžovatelky v přípravném řízení i její matky v hlavním líčení a ostatně to v odůvodnění svého rozhodnutí uznal i krajský soud. Argument, že stěžovatelčina matka uvedla, že stěžovatelka je v pořádku, nemůže obstát, protože jde jednak o laické hodnocení a navíc by náhrada nemajetkové újmy neměla být přiznávána jen v návaznosti na duševní onemocnění. Obecné soudy si měly učinit úsudek o výši náhrady i bez lékařských zpráv. Stěžovatelka je navíc zvlášť zranitelnou obětí.