II. senát - veřejné vyhlášení nálezu
od: 09.07.2024 14:00 do: 09.07.2024 14:30
Typ jednání: veřejné vyhlášení nálezu
Označení senátu nebo pléna: II. senát
Spisová značka: II. ÚS 1274/24
Jednací místnost: I. poschodí, senátní místnost č. 152
Soudce zpravodaj: prof. JUDr. Pavel Šámal Ph.D.
Návrh na přezkoumávané akty: ústavní stížnost proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 11. dubna 2024 č. j. 11 Nt 502/2024-112
Stručná charakteristika: právo na soudní ochranu
Označení navrhovatelů: V. Š., zastoupen advokátkou JUDr. Vladanou Zemanovou
Typ řízení: Řízení o ústavní stížnosti
Okresního soudu v Trutnově rozhodl, že stěžovatel vykoná zbytek trestu odnětí svobody v trvání osmi měsíců. Stížnost stěžovatele proti usnesení okresního soudu Krajský soud v Hradci Králové zamítl jako opožděně podanou. Poukázal na to, že podle razítka podací pošty byla stížnost podána dne 28. 2. 2024 a okresnímu soudu byla doručena dne 29. 2. 2024. Stížností napadené usnesení bylo stěžovateli doručeno do vlastních rukou dne 21. 2. 2024 včetně poučení o tom, že proti tomuto usnesení je přípustná stížnost do tří dnů od jeho doručení. Posledním dnem lhůty k podání stížnosti bylo tak pondělí 26. 2. 2024. Stěžovatel podáním doručeným krajskému soudu dne 9. 4. 2024 požádal o navrácení lhůty k podání stížnosti s odůvodněním, že usnesení okresního soudu vyzvedl na poště jeho otec, který má stejné jméno a příjmení, a že písemnost si od otce vyzvedl až poté, co lhůta k podání stížnosti uplynula. Krajský soud ústavní stížností napadeným usnesením rozhodl, že podle § 61 odst. 1 trestního řádu a contrario se žádost stěžovatele o navrácení lhůty k podání stížnosti nepovoluje. Z dodejky usnesení okresního soudu vyplývá, že adresátem byl stěžovatel a že jeho otec neměl doručenku převzít do vlastních rukou. Podle krajského soudu nešlo o důležitý důvod pro navrácení lhůty.
Stěžovatel v ústavní stížnosti uvedl, že jeho otec se stejným jménem a příjmením, ale i se svým vlastním občanským průkazem, na poště převzal danou zásilku, kterou mu předal s několikadenním zpožděním. To otec stvrdil i v čestném prohlášení ze dne 24. 4. 2024. Zdůrazňuje, že popsanou situaci ničím nezavinil, neboť nastala pochybením pošty a jeho otce, tedy třetích osob. Má za to, že jde o důležitý důvod k povolení navrácení lhůty a ochranu jeho práva na přístup k soudu.
I. senát - veřejné vyhlášení nálezu
od: 10.07.2024 11:00 do: 10.07.2024 11:30
Typ jednání: veřejné vyhlášení nálezu
Označení senátu nebo pléna: I. senát
Spisová značka: I. ÚS 3254/22
Jednací místnost: I. poschodí, senátní místnost č. 152
Soudce zpravodaj: JUDr. Jaromír Jirsa
Návrh na přezkoumávané akty: Ústavní stížnost proti rozsudku Nejvyššího správního soudu č. j. 7 As 371/2020-34 ze dne 27. 9. 2022 a rozsudku Městského soudu v Praze č. j. 15 A 44/2018-44 ze dne 26. 11. 2020, spojené s návrhem na vyslovení protiústavnosti § 11c odst. 3 zákona č. 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí, ve znění účinném do 28. 7. 2023, ve slovech „potřebné kvality a“, a položky č. 8 tabulky v části 11 přílohy k vyhlášce Českého úřadu zeměměřického a katastrálního č. 31/1995 Sb. ze dne 1. 2. 1995, kterou se provádí zákon č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví a o změně a doplnění některých zákonů souvisejících s jeho zavedením
Stručná charakteristika: Základní právo datového novináře na informace o životním prostředí
Označení navrhovatelů: J. C., zast. Mgr. et Mgr. Tomášem Němečkem, advokátem, Praha 5
Typ řízení: Řízení o ústavní stížnosti
Stěžovatel je datový novinář Českého rozhlasu, který usiluje o získání digitálního modelu reliéfu České republiky 5. generace (DMR 5G). Klíčovou otázkou případu bylo, zda částka 2 998 037 Kč, kterou Zeměměřický úřad požadoval po stěžovateli (datovém novináři) za poskytnutí digitálního modelu reliéfu České republiky, představuje diskriminační ekonomickou bariéru, jež protiústavně omezuje stěžovatelovo právo na informace o životním prostředí. Tento digitální model představuje zobrazení zemského povrchu v digitálním tvaru a vznikl z dat pořízených metodou leteckého laserového skenování. Běžně je určen k analýzám terénních poměrů lokálního charakteru a rozsahu, například při projektování pozemkových úprav, plánování dopravních, vodohospodářských a pozemních staveb (pro bližší informace viz Geoportál ČÚZK, což je komplexní internetové rozhraní pro přístup k prostorovým datům pořizovaným a aktualizovaným v resortu Českého úřadu zeměměřického a katastrálního, přístupný na: geoportal.cuzk.cz/).
V prosinci 2014 stěžovatel požádal Zeměměřický úřad, aby mu digitální model poskytl, a to v rozsahu celého území republiky. Jelikož stěžovateli nevyhověly správní orgány, obrátil se na správní soudy, avšak byl rovněž neúspěšný. Konkrétně Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že stanovená výše úplaty za data DMR 5G celého území České republiky ve výši 2 998 037 Kč není nepřípustným omezením práva stěžovatele na přístup k informacím o životním prostřední a nevytváří nepřiměřenou ekonomickou bariéru. Vyměřená částka je přiměřená: odvíjí se totiž od extrémního množství (rozsahu) dat, které stěžovatel požadoval; odpovídá rovněž způsobu výpočtu stanovenému právními předpisy v závislosti na počtu požadovaných měrných jednotek. Průměrná cena dat za 1 km2 území činí 38 Kč, a pořízení dat v rozsahu běžně využívaného zájmového území je tedy v možnostech každého občana. Skutečnost, že data byla vytvořena z veřejných zdrojů pro veřejné účely, není pro posouzení dané věci relevantní.
Stěžovatel se ústavní stížností domáhá zrušení rozhodnutí správních soudů. Tvrdí, že jimi soudy porušily především jeho základní práva na informace o životním prostředí a soudní ochranu. Alternativně navrhuje, aby Ústavní soud zrušil v záhlaví označené předpisy — část ustanovení § 11c odst. 3 zákona č. 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí, a část vyhlášky Českého úřadu zeměměřického a katastrálního č. 31/1995 Sb., kterou se provádí zákon č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví.