III. senát - veřejné vyhlášení nálezu
od: 22.04.2025 10:30 do: 22.04.2025 11:00
Typ jednání: veřejné vyhlášení nálezu
Označení senátu nebo pléna: III. senát
Spisová značka: III. ÚS 938/25
Jednací místnost: I. poschodí, senátní místnost č. 152
Soudce zpravodaj: JUDr. Veronika Křesťanová Dr.
Návrh na přezkoumávané akty: ústavní stížnost proti usnesení Městského soudu v Praze sp. zn. 9 To 26/2025 ze dne 30. ledna 2025 a usnesení Obvodního soudu pro Prahu 4 č. j. 52 T 87/2020-2101 ze dne 18. prosince 2024
Stručná charakteristika: právo na soudní ochranu
Označení navrhovatelů: M. G.
Typ řízení: Řízení o ústavní stížnosti
Městský soud v Praze zamítl stížnost stěžovatele proti prvostupňovému usnesení jako podanou neoprávněnou osobou. Stížnost za stěžovatele podepsala v zastoupení jeho manželka, a to z důvodu tvrzené neschopnosti stěžovatele se podepsat, vyplývající z jeho zdravotního omezení.
Stěžovatel v ústavní stížnosti nadnesl obdobnou situaci, jakou se Ústavní soud zabýval již v nálezu sp. zn. II. ÚS 724/25 ze dne 1. dubna 2025. Namítá, že skutečným podatelem stížnosti byl on sám, tj. že stížnosti nebyla podána neoprávněnou osobou, byla pouze neoprávněnou osobou podepsána.
III. senát - veřejné vyhlášení nálezu
od: 22.04.2025 13:30 do: 22.04.2025 14:00
Typ jednání: veřejné vyhlášení nálezu
Označení senátu nebo pléna: III. senát
Spisová značka: III. ÚS 1388/24
Jednací místnost: I. poschodí, senátní místnost č. 151
Soudce zpravodaj: Mgr. Daniela Zemanová
Návrh na přezkoumávané akty: Ústavní stížnost proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 5. března 2024, č. j. 7 To 114/2023-1495
Stručná charakteristika: právo na soudní ochranu
Označení navrhovatelů: P. P., zast. JUDr. Alenou Blanickou, advokátkou
Typ řízení: Řízení o ústavní stížnosti
Ústavní soud se zabýval rozhodnutím soudu o adhezním nároku zvlášť zranitelné oběti pokusu vraždy. Soud přiznal stěžovateli náhradu škody a bolestné. S nárokem na náhradu za ztížení společenského uplatnění jej odkázal na řízení ve věcech občanskoprávních, neboť měl za to, že tento nárok není možné posoudit dříve, než rok od vzniku újmy, a požadovaná částka byla podle něj zjevně nepřiměřená.
Městský soud v Praze rozsudkem č. j. 47 T 5/2023-1404, uznal obžalovaného vinným ze spáchání přečinu nebezpečného vyhrožování, zvlášť závažného zločinu těžkého ublížení na zdraví ve stadiu pokusu v jednočinném souběhu s přečinem výtržnictví, a zvlášť závažného zločinu vraždy ve stadiu pokusu. Městský soud obžalovaného odsoudil k úhrnnému trestu odnětí svobody ve výměře 11,5 let a uložil mu zaplatit stěžovateli částku 37 444 Kč jako náhradu škody, částku 43 580,32 Kč jako bolestné a částku 1 566 593 Kč jako náhradu za ztížení společenského uplatnění, to vše včetně úroku z prodlení. Se zbytkem nároku odkázal poškozeného stěžovatele na řízení ve věcech občanskoprávních. Z podnětu odvolání obžalovaného Vrchní soud v Praze napadeným rozsudkem rozsudek městského soudu ve výroku o náhradě škody a nemajetkové újmy ve vztahu mezi obžalovaným a stěžovatelem zrušil a znovu rozhodl tak, že uložil obžalovanému, aby stěžovateli zaplatil na náhradě škody částku 37 444 Kč a na náhradě bolestného částku 43 580,32 Kč, spolu s úrokem z prodlení. Se zbytkem nároku včetně celého nároku na náhradu ztížení společenského uplatnění odkázal stěžovatele na řízení ve věcech občanskoprávních.
II. senát - veřejné vyhlášení nálezu
od: 22.04.2025 13:30 do: 22.04.2025 14:00
Typ jednání: veřejné vyhlášení nálezu
Označení senátu nebo pléna: II. senát
Spisová značka: II. ÚS 1824/24
Jednací místnost: I. poschodí, senátní místnost č. 152
Soudce zpravodaj: prof. JUDr. Kateřina Ronovská Ph.D.
Návrh na přezkoumávané akty: Ústavní stížnost proti usnesení Krajského soudu v Praze č. j. 13 To 121/2024-959 ze dne 7. 5. 2024
Stručná charakteristika: právo na soudní a jinou právní ochranu
Označení navrhovatelů: P. C.
Typ řízení: Řízení o ústavní stížnosti
Usnesením okresního soudu č. j. 2 T 6/2020-952 ze dne 8. 4. 2024 byla s odkazem na § 151 odst. 6 ve spojení s § 151 odst. 2, 3 trestního řádu vedlejšímu účastníkovi uložena povinnost nahradit poškozené, která byla v postavení zvlášť zranitelné oběti a kterou jako zmocněnkyně zastupovala stěžovatelka, náklady potřebné k účelnému uplatnění nároku na náhradu újmy ve výši 72 600 Kč. Okresní soud stanovil odměnu za jeden úkon právní služby ve výši 9 540 Kč odkazem na § 10 odst. 5 ve spojení s § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů. Ke stížnosti vedlejšího účastníka krajský soud napadeným usnesením rozhodnutí okresního soudu zrušil a odměnu stěžovatelky stanovil v celkové výši 25 820,19 Kč. Krajský soud nesouhlasil s postupem okresního soudu, který rozhodl o povinnosti vedlejšího účastníka nahradit poškozené náklady potřebné k účelnému uplatnění nároku na náhradu škody s odkazem na § 151 odst. 6 trestního řádu, a zdůraznil, že povinnost lze přímo odsouzenému stanovit pouze podle § 154 odst. 1 trestního řádu.
Stěžovatelka v ústavní stížnosti zejména uvádí, že právní zastoupení poškozené převzala v roce 2019, kdy se ustálila rozhodovací praxe ohledně výše odměny zmocněnců na maximální částce 5 000 Kč za jeden úkon právní služby a soudy postupovaly v souladu s judikaturou Ústavního soudu. Po zrušení § 12a advokátního tarifu (s účinností od 1. 1. 2022) začaly obecné soudy rozlišovat úkony směřující přímo k účelnému uplatnění adhezního nároku a úkony obecné povahy, což však podle ní nemá žádnou oporu v právním předpise. Stěžovatelka poukazuje na nejednotnost v rozhodování o nákladech řízení mezi jednotlivými soudy, resp. i mezi jednotlivými senáty Vrchního soudu v Praze.
II. senát - veřejné vyhlášení nálezu
od: 22.04.2025 14:00 do: 22.04.2025 14:30
Typ jednání: veřejné vyhlášení nálezu
Označení senátu nebo pléna: II. senát
Spisová značka: II. ÚS 262/25
Jednací místnost: I. poschodí, senátní místnost č. 152
Soudce zpravodaj: prof. JUDr. Pavel Šámal Ph.D.
Návrh na přezkoumávané akty: ústavní stížnost proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 25. listopadu 2024 č. j. 7 To 82/2024-20 a usnesení Městského soudu v Praze ze dne 9. září 2024 č. j. Nt 210/2024-10
Stručná charakteristika: právo na spravedlivý proces, právo vyjádřit se ke všem prováděným důkazům
Označení navrhovatelů: Š. H., zastoupen Mgr. Bc. Vladimírem Volným, advokátem
Typ řízení: Řízení o ústavní stížnosti
Rozsudkem Městského soudu v Praze sp. zn. 57 T 7/2022 byla schválena dohoda o vině a trestu uzavřená dne 19. 9. 2022 mezi stěžovatelem a státním zástupcem, přičemž stěžovatel byl uznán vinným zvlášť závažným zločinem vraždy ve stadiu pokusu, kterého se dopustil tím, žev březnu 2022 se rozhodl – z důvodu nevyřešených majetkových záležitostí týkajících se splácení dluhu vůči svým rodičům – usmrtit svého otce (poškozeného). Napadeným usnesením městského soudu soud zamítl návrh stěžovatele na povolení obnovy řízení. Šlo již o druhý návrh stěžovatele na povolení obnovy řízení. Ve svém druhém návrhu se stěžovatel domáhal obnovy řízení na základě nového důkazu, a to úředního záznamu o podaném vysvětlení poškozeného ze dne 14. 6. 2024. Městský soud dovodil, že stěžovatel žádný nový důkaz nepředložil, neboť skutečnost, že se poškozený o své vůli dostavil na služebnu policejního orgánu a k věci vypověděl, nezakládá novou argumentaci stěžovatele. Stížnost stěžovatele Vrchní soud v Praze napadeným usnesením zamítl. Druhý návrh stěžovatele na povolení obnovy řízení byl podle něj jen opakováním jeho prvního a pravomocně zamítnutého návrhu, jelikož byl opřen o tytéž skutečnosti a důkazy.
Stěžovatel v ústavní stížnosti namítá, že označil-li poškozený svoji dřívější výpověď za nepravdivou, musí soud takovou skutečnost vzít při obnově řízení na vědomí. Tvrdí, že s ohledem na uzavření dohody o vině a trestu nemohl uplatnit nové důkazy, jejichž potřeba vyvstala až po vyhlášení rozsudku. Je podle něj zřejmé, že dřívější a „zcela odlišná výpověď poškozeného“ zjevně ovlivnila jeho přistoupení na jednání o dohodě o vině a trestu. Uvádí, že ve věci návrhu na povolení obnovy řízení mělo být nařízeno veřejné zasedání ke zhodnocení jím navrhovaného důkazu úředním záznamem o výpovědi poškozeného. Nesouhlasí se závěrem rozhodujících soudů, že jeho výpověď je i při zásadní změně výpovědi poškozeného hlavním usvědčujícím důkazem. Zásadní změna výpovědi poškozeného, jako předložený nový důkaz, podle něj svědčí sama o sobě o možném jiném rozhodnutí a změně původního rozhodnutí o vině a trestu.
Plénum - veřejné vyhlášení nálezu
od: 23.04.2025 09:00 do: 23.04.2025 09:30
Typ jednání: veřejné vyhlášení nálezu
Označení senátu nebo pléna: Plénum
Spisová značka: Pl. ÚS 33/24
Jednací místnost: sněmovna
Soudce zpravodaj: prof. JUDr. Zdeněk Kühn Ph.D., LL.M., S.J.D.
Stručná charakteristika: Obecně závazné vyhlášky obcí; poplatky za komunální odpad
Označení navrhovatelů: Ministerstvo vnitra
Typ řízení: Řízení o zrušení zákona nebo jiného právního předpisu
Obec Hradištko vyhláškou zavedla místní poplatek za obecní systém odpadového hospodářství. V čl. 4 odst. 1 stanovila jeho sazbu na 1 200 Kč za kalendářní rok. Následně v čl. 6 odst. 3 poskytla úlevu z tohoto poplatku ve výši 400 Kč osobě, které poplatková povinnost vznikla z důvodu přihlášení k trvalému pobytu v obci.
Po zveřejnění vyhlášky ve Sbírce právních předpisů samosprávných celků a některých správních úřadů ministerstvo dne 21. 5. 2024 upozornilo obec na rozpor přijaté vyhlášky se zákonem a poskytlo obci lhůtu ke sdělení, zda a kdy je ochotna zjednat nápravu. Obec nereagovala a na svém zasedání dne 10. 6. 2024 se vyhláškou nezabývala. Ministerstvo proto znovu vyzvalo obec ke zjednání nápravy ve lhůtě 60 dnů. Ani poté obec nijak vyhlášku neupravila. Ministerstvo tedy rozhodnutím ze dne 3. 10. 2024 pozastavilo účinnost vyhlášky. Obec proti tomuto rozhodnutí nepodala rozklad a ani nezjednala nápravu ve stanovené lhůtě.
Ministerstvo vnitra se před Ústavním soudem domáhá zrušení čl. 6 odst. 3 obecně závazné vyhlášky obce Hradištko č. 4/2023, o místním poplatku za obecní systém odpadového hospodářství. Napadenou úpravu považuje za diskriminační a rozpornou s čl. 1 větou první Listiny. Obec podle něj vyhláškou obchází zákonem stanovenou konstrukci místního poplatku za systém odpadového hospodářství podle § 10e a násl. zákona č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích.
IV. senát - veřejné vyhlášení nálezu
od: 23.04.2025 14:30 do: 23.04.2025 15:00
Typ jednání: veřejné vyhlášení nálezu
Označení senátu nebo pléna: IV. senát
Spisová značka: IV. ÚS 279/25
Jednací místnost: I. poschodí, senátní místnost č. 151
Soudce zpravodaj: JUDr. Lucie Dolanská Bányaiová Ph.D.
Návrh na přezkoumávané akty: Ústavní stížnost proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 15. října 2024 č. j. 70 Co 118/2024-103 a výrokům II. a III. rozsudku Městského soudu v Brně ze dne 22. února 2024 č. j. 132 Nc 13/2023-76
Stručná charakteristika: Právo na přístup k soudu, určení otcovství
Označení navrhovatelů: P. Š., zast. Mgr. Petrem Pernicou, advokátem
Typ řízení: Řízení o ústavní stížnosti
Městský soud v Brně schválil dohodu rodičů a stěžovatele coby navrhovatele o úpravě jeho styku s nezletilým (I. výrok) a dále zamítl jeho návrhy, aby soud určil, že je otcem nezletilého (II. výrok) a že společné prohlášení rodičů nezletilého o určení otcovství je neplatné (III. výrok). Krajský soud v Brně napadeným rozhodnutím rozsudek městského soudu ve výroku II. a III. potvrdil. Stěžovatel s těmito rozhodnutími krajského a městského soudu nesouhlasí (vyjma výroku o schválení dohody s rodiči nezletilého o úpravě styku), domáhá se jejich zrušení, přičemž se dovolává porušení svých základních práv zaručených čl. 10 odst. 1 a 2 a čl. 36 odst. 1 Listiny a čl. 6, čl. 8 a čl. 13 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.
II. senát - veřejné vyhlášení nálezu
od: 23.04.2025 15:00 do: 23.04.2025 15:30
Typ jednání: veřejné vyhlášení nálezu
Označení senátu nebo pléna: II. senát
Spisová značka: II. ÚS 879/24
Jednací místnost: I. poschodí, senátní místnost č. 152
Soudce zpravodaj: doc. JUDr. Jan Svatoň CSc.
Návrh na přezkoumávané akty: Ústavní stížnost směřující proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. ledna 2024 č. j. 28 Cdo 3668/2023-476, rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 10. srpna 2023 č. j. 19 Co 729/2023-452 a rozsudku Okresního soudu v Českých Budějovicích ze dne 20. dubna 2023 č. j. 12 C 107/2017-409
Stručná charakteristika: Právo na soudní ochranu a na spravedlivý proces.
Označení navrhovatelů: Římskokatolická farnost – prelatura Český Krumlov, zast. JUDr. Jakubem Křížem, Ph.D., advokátem
Typ řízení: Řízení o ústavní stížnosti
Okresní soud podle § 10 odst. 4 zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi (zákon č. 428/2012 Sb.), nahradil chybějící projev vůle vedlejšího účastníka uzavřít se stěžovatelkou dohodu o vydání pozemku parc. č. 245/2 v katastrálním území Petrovice u Borovan. Tento rozsudek potvrdil Krajský soud v Českých Budějovicích. Podle soudů nebylo prokázáno, že by skutečně došlo ke konfiskaci pozemku vyhláškou Okresní správní komise v Kaplici ze dne 18. října 1945 č. 120 (konfiskační vyhláška č. 120), vydanou na základě dekretu presidenta republiky č. 12/1945 Sb., o konfiskaci a urychleném rozdělení zemědělského majetku Němců, Maďarů, jakož i zrádců a nepřátel českého a slovenského národa (dekret č. 12/1945 Sb.), a že k jeho odnětí došlo v rozhodném období postupem podle zákona č. 142/1947 Sb., o revisi první pozemkové reformy (zákon č. 142/1947 Sb.), pročež je dán restituční titul podle § 5 písm. a) zákona č. 428/2012 Sb. K dovolání vedlejšího účastníka obě tato rozhodnutí zrušil Nejvyšší soud rozsudkem ze dne 4. 10. 2022 č. j. 28 Cdo 2497/2022-369.
Následně okresní soud napadeným rozsudkem stěžovatelčinu žalobu zamítl a uložil stěžovatelce zaplatit vedlejšímu účastníkovi náhradu nákladů řízení ve výši 56 460,70 Kč. Dospěl k závěru, že stěžovatelka není aktivně legitimovanou osobou, neboť s ohledem na konfiskační vyhlášku č. 120 byl předmětný pozemek zkonfiskován na základě dekretu č. 12/1945 Sb. dnem jeho vyhlášení (tj. 23. 6. 1945), tedy již před rozhodným obdobím (od 25. 2. 1948 do 1. 1. 1990). Krajský soud rozhodnutí okresního soudu potvrdil a stěžovatelce uložil zaplatit vedlejšímu účastníkovi na náhradě nákladů odvolacího řízení 900 Kč. Shledal, že stěžovatelka není aktivně legitimována. Poukázal na skutečnost, že stěžovatelčin právní předchůdce Erzdechantei in Krumau (Děkanství Krumlov) byl v konfiskační vyhlášce č. 120 označen jako osoba, jejíž majetek (a tudíž i předmětný pozemek) podléhá konfiskaci podle § 1 odst. 1 dekretu č. 12/1945 Sb., načež konstatoval, že právním důvodem konfiskace zde byl dekret samotný, a ke konfiskaci došlo ke dni jeho účinnosti. Současně odmítl stěžovatelčinu argumentaci, že „v celé šíři“ proběhl postup podle zákona č. 142/1947 Sb., s tím, že „rozhodoval-li stát o majetku, který mu již vlastnicky náležel, a tudíž výkupu nepodléhal, příslušné správní akty nemohly vyvolat právní účinky“. Nejvyšší soud následné dovolání odmítl.
V ústavní stížnosti stěžovatelka zejména uvádí, že vlastnické právo k předmětnému pozemku náleželo jejímu právnímu předchůdci Erzdechantei in Krumau (knihovní vložka č. 766 zemských desek), že Okresní správní komise v Kaplici pro jiné katastrální území (Ličov) konfiskační vyhláškou č. 120 zahrnula do výčtu fyzických osob německé a maďarské národnosti i „Děkanství Krumlov“ (položka 69). V soudním řízení nebylo zjištěno, že by konfiskace byla fakticky realizována nebo že by byly v souvislosti s ní vydány jakékoliv další dokumenty. Stát vůči ní přistupoval jako k vlastnici předmětného pozemku, když proti ní vedl řízení podle zákona č. 142/1947 Sb., jak plyne z celého souboru dokumentů, včetně výpovědi z hospodaření. Tím způsobil majetkovou křivdu podle § 5 písm. a) zákona č. 428/2012 Sb. Otázku, zda popsaný skutkový stav brání naturální restituci, zodpověděl Ústavní soud v nálezu sp. zn. II. ÚS 1920/20, vydaném v její věci, kde byly veškeré historické okolnosti stejné jako v nyní posuzovaném případě, pouze šlo o jiné pozemky.