IV. senát - veřejné vyhlášení nálezu
od: 31.03.2026 13:00 do: 31.03.2026 13:30
Typ jednání: veřejné vyhlášení nálezu
Označení senátu nebo pléna: IV. senát
Spisová značka: IV. ÚS 455/26
Jednací místnost: I. poschodí, senátní místnost č. 152
Soudce zpravodaj: prof. JUDr. Zdeněk Kühn Ph.D., LL.M., S.J.D.
Stručná charakteristika: Subsidiarita trestní represe
Označení navrhovatelů: N. D. Ch.
Typ řízení: Řízení o ústavní stížnosti
Stěžovatel se v srpnu 2024 v pražském obchodě s konopnými produkty dostal do sporu s poškozenou, která po vstupu do prodejny začala mobilním telefonem natáčet vnitřní prostory prodejny, resp. tam nabízené zboží (neboť tam chtěla podle svých slov pořídit „vtipné video“). Stěžovatel, který stál za pultem, se proti tomu hned ohradil. Požádal ji, aby přestala a prodejnu opustila. Poškozená však výzvy nedbala a nepřestala s natáčením ani poté, co na ni stěžovatel hodil malou plastovou láhev vody. Stěžovatel poté vytáhl zpoza pultu baseballovou pálku, kterou do poškozené nejprve strčil, následně se pálkou rozmáchl a zároveň poškozenou opět vyzval k opuštění prodejny. Jakmile poškozená prodejnu opustila, stěžovatel se znova otočil zpět k pultu, poškozená se však vrátila a sdělila stěžovateli, že zde končí. Stěžovatel poté reagoval tak, že se rozmáchl a pálka narazila do dveří, u nichž stála poškozená.
Stěžovatel byl vzat do vazby, neboť trestní soudy dospěly k závěru, že existuje důvodná obava, že by se mohl trestnímu stíhání vyhýbat nebo se skrývat. Ústavní soud vazební rozhodnutí zrušil nálezem ze dne 18. 7. 2025 sp. zn. III. ÚS 3356/24 (tisková zpráva a text nálezu jsou dostupné zde: https://shorturl.at/edSfy. Trestní soudy následně stěžovatelův čin vyhodnotily jako trestný čin vydírání spáchaný se zbraní, a uložily mu trest odnětí svobody v trvání dvou let s podmíněným odkladem na zkušební dobu v trvání tří let a trest vyhoštění na dobu tří let. Stěžovatelovo jednání bylo podle nich natolik společensky škodlivé, že je nebylo možné řešit jako přestupek, ale nezbylo než na ně reagovat prostředky trestního práva.
Stěžovatel se poté obrátil na Ústavní soud. V ústavní stížnosti mimo jiné poukazuje na zásadu subsidiarity trestní represe. Uvádí, že ne každé jednání, třeba i protiprávní povahy, musí být nutně jednáním, na které je třeba reagovat prostředky trestního práva. Namítá, že trestní soudy nezohlednily okolnosti případu a to, že to byla poškozená, která stěžovatele vyprovokovala.
Plénum - veřejné vyhlášení nálezu
od: 01.04.2026 09:00 do: 01.04.2026 09:30
Typ jednání: veřejné vyhlášení nálezu
Označení senátu nebo pléna: Plénum
Spisová značka: Pl. ÚS 8/25
Jednací místnost: sněmovna
Soudce zpravodaj: prof. JUDr. Zdeněk Kühn Ph.D., LL.M., S.J.D.
Stručná charakteristika: Řízení o souladu mezinárodní smlouvy
Označení navrhovatelů: Senátoři Parlamentu ČR
Typ řízení: Řízení o souladu mezinárodní smlouvy
Skupina 17 senátorů Senátu Parlamentu České republiky (navrhovatelka) podala v březnu 2025 k Ústavnímu soudu návrh na posouzení souladu Smlouvy mezi Českou republikou a Svatým stolcem o některých právních otázkách, podepsané v Praze dne 24. října 2024 (tzv. konkordátní smlouva), s ústavním pořádkem (text návrhu a související dokumenty jsou dostupné zde: https://shorturl.at/s3OeW).
Navrhovatelka konkrétně navrhla posouzení souladu smlouvy jako celku s čl. 1 odst. 1 Ústavy České republiky (principem svrchovanosti) a čl. 1, čl. 2 odst. 1 a čl. 3 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (principem rovnosti a zákazem vazby státu na výlučnou ideologii nebo na náboženské vyznání). Alternativně se domáhá posouzení vybraných ustanovení konkordátní smlouvy s ústavním pořádkem (čl. 4 odst. 2, čl. 7 odst. 4, čl. 8 odst. 5, čl. 9 odst. 3, čl. 10 odst. 3, čl. 11 odst. 2, čl. 12 odst. 2 a čl. 13 odst. 2 konkordátní smlouvy). Byť z přezkumu původně výslovně vyňala čl. 4 odst. 1 konkordátní smlouvy, po rozšíření návrhu se domáhá též posouzení ústavnosti tohoto ustanovení konkordátní smlouvy. Navrhovatelka namítá rozpor čl. 4 konkordátní smlouvy s právem na účinné vyšetřování podle čl. 36 Listiny, a to jde-li o právo obdobné zpovědnímu tajemství, jehož nositeli mají být pastorační pracovníci. Uvádí rovněž potenciální rozpor čl. 7 odst. 4 smlouvy se svobodou vědeckého bádání podle čl. 15 odst. 2 Listiny. Zbývající v návrhu uvedené články konkordátní smlouvy pak podle navrhovatelky mohou být v rozporu s principem rovnosti.
III. senát - veřejné vyhlášení nálezu
od: 02.04.2026 13:30 do: 02.04.2026 14:00
Typ jednání: veřejné vyhlášení nálezu
Označení senátu nebo pléna: III. senát
Spisová značka: III. ÚS 1948/25
Jednací místnost: I. poschodí, senátní místnost č. 152
Soudce zpravodaj: Mgr. Daniela Zemanová
Návrh na přezkoumávané akty: Ústavní stížnost proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. dubna 2025, č. j. 25 Cdo 1550/2024-319, rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 10. ledna 2024, č. j. 38 Co 68/2023-272, a rozsudku Městského soudu v Brně ze dne 10. ledna 2023, č. j. 104 C 161/2019-220
Stručná charakteristika: právo na soudní ochranu
Označení navrhovatelů: P. S., zast. JUDr. Veronikou Malenovskou
Typ řízení: Řízení o ústavní stížnosti
V prosinci roku 2016 odpoledne přecházel stěžovatel pozemní komunikaci po přechodu pro chodce a srazila jej tramvaj. Následně se žalobou proti dopravnímu podniku (provozovateli) domáhal zaplacení 654 325 Kč s příslušenstvím. Požadovaná částka se skládala z bolestného ve výši 354 325 Kč a z náhrady za ztížení společenského uplatnění ve výši 300 000 Kč. Následkem nehody stěžovatel utrpěl mnohačetné zlomeniny v oblasti pánve a žeber, proražení lebky, poškození plic, které vedlo k zápalu plic, krvácení do mozku, kardiomyopatii, která vedla k nutnosti implantace kardiostimulátoru, a byl v důsledku poranění mozku v péči psychiatrické a psychologické ambulance. Před nehodou vedl stěžovatel aktivní sportovní i společenský život, nyní je odkázán na péči druhých.
Městský soud žalobu zamítl. Dospěl k závěru, že výlučnou příčinou újmy na zdraví stěžovatele bylo jeho jednání. Stěžovatel vstoupil do kolejiště před projíždějící tramvají, aniž by se rozhlédl, nereagoval na výstražné zvonění tramvaje, nezastavil se na nástupním ostrůvku a nedal tramvaji přednost. Naproti tomu řidič tramvaje reagoval přiměřeně okolnostem a ještě před vstupem stěžovatele do tramvajového pásu (v době, kdy se stěžovatel ještě nacházel na tramvajovém ostrůvku), začal nouzově brzdit a výstražně zvonit. Pro nedostatek příčinné souvislosti mezi vzniklou újmou na zdraví stěžovatele a okolnostmi vyvolanými zvláštní povahou provozu ve smyslu § 2927 občanského zákoníku, včetně jednání řidiče, městský soud žalobě stěžovatele nevyhověl. Krajský soud následně rozsudek městského soudu jako věcně správný potvrdil. Nejvyšší soud dovolání odmítl.
V ústavní stížnosti stěžovatel mimo jiné uvádí, že soudy své rozhodnutí dostatečně neodůvodnily a jejich rozhodnutí jsou nesprávná. Formuluje výhrady především vůči argumentaci obecných soudů, že výlučnou příčinou nehody bylo jeho jednání. Další příčinu vzniku škody podle něj představují okolnosti přičitatelné provozovateli, a to přinejmenším z 35 %. Uvádí, že z provedeného dokazování je zřejmé, že pokud by řidič neporušil své povinnosti (začal brzdit dříve), k dopravní nehodě by nedošlo. Obecné soudy na tuto argumentaci stěžovatele nijak nereagovaly.