Aktuálně

Na této stránce naleznete chronologicky seřazené zprávy a oznámení Ústavního soudu, jimiž informuje širokou veřejnost i média o aktuálních rozhodnutích, připravovaných jednáních nebo jiných událostech, které souvisejí s jeho činností.

Výpis aktualit

Přehled jednání Ústavního soudu pro 14. kalendářní týden roku 2025

Plénum - veřejné vyhlášení nálezu
od: 02.04.2025 09:00 do: 02.04.2025 09:30
Typ jednání: veřejné vyhlášení nálezu
Označení senátu nebo pléna: Plénum
Spisová značka: Pl. ÚS 13/24
Jednací místnost:  sněmovna
Soudce zpravodaj: prof. JUDr. Josef Fiala CSc.
Návrh na přezkoumávané akty:  návrh na zrušení § 10 odst. 5 věty druhé zákona č. 594/2004 Sb., jímž se provádí režim Evropských společenství pro kontrolu vývozu, přepravy, zprostředkování a tranzitu zboží dvojího užití
Označení navrhovatelů:  Městský soud v Praze
Typ řízení:  Řízení o zrušení zákona nebo jiného právního předpisu

Městský sodu v Praze při projednávání žaloby v kauze pod sp. zn. 10 A 91/2023 navrhl Ústavnímu soudu zrušení § 10 odst. 5 věty druhé zákona č. 594/2004 Sb., jímž se provádí režim Evropských společenství pro kontrolu vývozu zboží, přepravy, zprostředkování a tranzitu zboží dvojího užití. Napadené ustanovení vylučuje soudní přezkum správního rozhodnutí Ministerstva průmyslu a obchodu o udělení, neudělení, zrušení, pozastavení, změně nebo odvolání individuálního vývozního povolení nebo souhrnného vývozního povolení zboží dvojího užití nebo povolení k poskytnutí zprostředkovatelských služeb.

Výluka ze soudního přezkumu obsažená v napadeném ustanovení je podle navrhovatele v rozporu s právem na přezkum rozhodnutí orgánu veřejné správy podle čl. 36 odst. 2 Listiny. Listina sice umožňuje, aby byl soudní přezkum rozhodnutí orgánu veřejné správy vyloučen, z pravomoci soudů však nesmí být vyloučeno přezkoumávání rozhodnutí týkajících se základních práv a svobod podle Listiny. Žalobkyně přitom byla správním rozhodnutím ministerstva zkrácena na svém právu vlastnit majetek podle čl. 11 odst. 1 Listiny, neboť zboží nemůže vyvézt do Ruské federace. Nebude-li přitom zboží uloženo u konečného uživatele, nebude moci žalobkyně následně uskutečnit vývoz své vakcíny do Ruské federace a obchodovat s ní. Vzhledem k tomu, že daná činnost tvoří předmět podnikání žalobkyně, je tím dotčeno i její ústavně zaručené právo podnikat podle čl. 26 odst. 1 Listiny.

V řízení před obecnými soudy navrhovatel projednává správní žalobu obchodní společnosti, domáhající se zrušení rozhodnutí ministerstva ze dne 13. 4. 2023 č. j. MPO 15923/2023. Tímto rozhodnutím ministerstvo podle § 9 odst. 2 písm. d) zákona č. 594/2004 Sb. neudělilo žalobkyni povolení pro vývoz viru klasického moru prasat (Swine pest virus C) na lyofilizačním médiu (zboží) pro konečného uživatele do Ruské federace. Podle stručného odůvodnění správního rozhodnutí, čítajícího pouhou jednu stranu textu, si ministerstvo na základě § 20 odst. 1 zákona č. 594/2004 Sb. vyžádalo vyjádření Ministerstva zahraničních věcí, které nedoporučilo udělení povolení s tím, že by to neodpovídalo zahraničněpolitickým zájmům České republiky. Negativní vyjádření k žádosti žalobkyně dále vyjádřil také Úřad pro zahraniční styky a informace (ÚZSI). Obsah stanovisek není ve správním rozhodnutí blíže rozveden. Obě stanoviska ministerstvo zaslalo žalobkyni k seznámení se s jejich obsahem formou vzdáleného přístupu a informovalo ji o možnosti nahlédnout do zbylých částí správního spisu a o možnosti vyjádřit se k podkladům rozhodnutí, čehož žalobkyně nevyužila. Ministerstvo posléze rozhodlo o neudělení povolení k vývozu zboží, neboť povolení by bylo v rozporu s (blíže neupřesněným) zahraničněpolitickým zájmem České republiky. Žalobkyně podala žalobu navzdory výluce ze soudního přezkumu, neboť sama tuto výluku považuje za protiústavní.

Plénum - veřejné vyhlášení nálezu
od: 02.04.2025 09:30 do: 02.04.2025 10:00
Typ jednání: veřejné vyhlášení nálezu
Označení senátu nebo pléna: Plénum
Spisová značka: Pl. ÚS 34/24
Jednací místnost:  sněmovna
Soudce zpravodaj: JUDr. Tomáš Langášek LL.M.
Návrh na přezkoumávané akty:  návrh na zrušení § 9 nařízení vlády č. 83/2023 Sb., o stanovení podmínek poskytování přímých plateb zemědělcům, a bodu 03.29 strategického plánu společné zemědělské politiky na období 2023-2027
Označení navrhovatelů:  skupina poslanců
Typ řízení:  Řízení o zrušení zákona nebo jiného právního předpisu

Skupina poslanců, za kterou jedná poslankyně JUDr. Alena Schillerová, podala dne 25. 11. 2024 návrh na zrušení § 9 nařízení vlády č. 83/2023 Sb., o stanovení podmínek poskytování přímých plateb zemědělcům, a bodu 03.29 strategického plánu společné zemědělské politiky na období 2023-2027 (strategický plán). Napadená ustanovení se týkají poskytování doplňkové redistributivní podpory příjmu pro udržitelnost zemědělcům. Jde o jednu z řady podpor poskytovaných na základě nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2115 ze dne 2. 12. 2021, kterým se stanoví pravidla podpory pro strategické plány, jež mají být vypracovány členskými státy v rámci společné zemědělské politiky (strategické plány SZP) a financovány Evropským zemědělským záručním fondem (EZZF) a Evropským zemědělským fondem pro rozvoj venkova (EZFRV), a kterým se zrušují nařízení (EU) č. 1305/2013 a (EU) č. 1307/2013 (dále jen „nařízení 2021/2115“). Doplňková redistributivní podpora se poskytuje na výměru nejvýše 150 ha zemědělské půdy a bylo na ni alokováno 23 % z přímých plateb (cca 5 miliard Kč).

Podstatou posuzovaného návrhu je argument, že napadená úprava znevýhodňuje zemědělské podnikatele či vlastníky zemědělských podniků, kteří kolektivně podnikají prostřednictvím družstva či jiné právnické osoby, jelikož limit 150 ha se na ně uplatní jako na jeden celek. V konečném důsledku tím podle navrhovatelky dochází k porušení principu rovnosti a zákazu libovůle podle čl. 1 Listiny, práva na ochranu vlastnictví podle čl. 11 Listiny a čl. 1 Dodatkového protokolu k Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod  ve spojení s čl. 3 odst. 1 Listiny a čl. 14 Úmluvy, dále práva svobodně se sdružovat podle čl. 20 Listiny a čl. 11 Úmluvy a práva podnikat podle čl. 26 odst. 1 Listiny ve spojení s čl. 3 odst. 1 Listiny.  

IV. senát - veřejné vyhlášení nálezu
od: 02.04.2025 14:00 do: 02.04.2025 14:30
Typ jednání: veřejné vyhlášení nálezu
Označení senátu nebo pléna: IV. senát
Spisová značka: IV. ÚS 2749/23
Jednací místnost:  I. poschodí, senátní místnost č. 151
Soudce zpravodaj: JUDr. Josef Baxa
Návrh na přezkoumávané akty:  Ústavní stížnost proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. července 2023 č. j. 25 Cdo 1691/2023-232, rozsudku Krajského soudu v Brně – pobočky ve Zlíně ze dne 5. ledna 2023 č. j. 58 Co 21/2022-188 a rozsudku Okresního soudu v Uherském Hradišti ze dne 16. července 2021 č. j. 6 C 166/2020-127,
Stručná charakteristika:  Právo na soudní a jinou právní ochranu Ochrana dětí a mladistvých
Označení navrhovatelů:  P. O. zast. Mgr. Ing. Filipem Hejlem, advokátem
Typ řízení:  Řízení o ústavní stížnosti

Stěžovatelka v dubnu 2018 utrpěla ve školském zařízení úraz, proto podala žalobu na vedlejší účastnici o zaplacení částky 98 000 Kč jako náhrady škody za újmu na zdraví. Okresní soud v Uherském Hradišti žalobu zamítl. Vycházel přitom z § 2910 a § 2921 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, přičemž posuzoval primárně to, zda vedlejší účastnice porušila svou povinnost náležitého dohledu nad stěžovatelkou. Shledal, že vedlejší účastnice,  resp. jí pověřené dozorující osoby nezanedbaly žádnou zákonnou povinnost. Nebylo tedy zjištěno zavinění jako předpoklad odpovědnosti za újmu na zdraví. Krajský soud v Brně – pobočka ve Zlíně rozsudek okresního soudu k odvolání stěžovatelky potvrdil a změnil pouze výši nákladů řízení. Stěžovatelka následně podala dovolání, které Nejvyšší soud odmítl jako nepřípustné podle § 238 odst. 1 písm. c) zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), tj. ze zákona, nikoli z důvodu závisejícího na jeho uvážení. Dospěl totiž k závěru, že se stěžovatelka domáhala tří samostatných nároků odvíjejících se od odlišného skutkového stavu. Přípustnost tedy podle něj bylo nutné posuzovat ke každému nároku zvlášť, přičemž žádný z nich nepřesahoval zákonnou hranici 50 000 Kč.

Stěžovatelka se poté obrátila na Ústavní soud. Zejména namítá, že šlo o pracovněprávní řízení, na nějž nedopadá zákonná výluka přípustnosti dovolání podle § 238 odst. 1 písm. c) o. s. ř.

I. senát - veřejné vyhlášení nálezu
od: 02.04.2025 14:00 do: 02.04.2025 14:30
Typ jednání: veřejné vyhlášení nálezu
Označení senátu nebo pléna: I. senát
Spisová značka: I. ÚS 3241/24
Jednací místnost:  I. poschodí, senátní místnost č. 152
Soudce zpravodaj: prof. JUDr. PhDr. Jan Wintr Ph.D.
Návrh na přezkoumávané akty:  Stížnost proti rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 7. listopadu 2024 č. j. 3 As 183/2024 26, spojená s návrhem na zrušení § 306 zákona č. 283/2021 Sb., stavební zákon.
Stručná charakteristika:  Právo na přístup k soudu. Počítání lhůt pro podání správní žaloby.
Označení navrhovatelů:  Ing. A.Š.P.
Typ řízení:  Řízení o ústavní stížnosti

Stěžovatelce započala oznámením rozhodnutí správního orgánu dne 11. 6. 2024 plynout dvouměsíční lhůta k podání správní žaloby podle § 72 odst. 1 soudního řádu správního. Ještě než tato lhůta uplynula, nabyl dne 1. 7. 2024 účinnosti § 306 nového stavebního zákona, který v odst. 1 stanoví: „Žalobu proti rozhodnutí stavebního úřadu, s výjimkou rozhodnutí o přestupku, lze podat do 1 měsíce poté, kdy bylo rozhodnutí žalobci oznámeno.“ Na situaci stěžovatelky přitom nedopadalo žádné výslovné přechodné ustanovení. Správní soudy novou úpravu vyložily tak, že se nepravě retroaktivně (retrospektivně) vztahuje také na stěžovatelku. Přestože tedy stěžovatelce započala původně plynout dvouměsíční lhůta do 11. 8. 2024, ta se s účinností nové právní úpravy zkrátila na měsíc. Žalobu podle § 65 soudního řádu správního, podanou dne 30. 7. 2024, tak správní soudy posoudily jako opožděnou.

Podstatou ústavní stížnosti je otázka, zda se v případě časového střetu staré a nové právní úpravy, stanovující délku lhůty pro podání správní žaloby, má nová právní úprava použít podle principu nepravé retroaktivity (retrospektivy) také na lhůty započaté ještě za staré právní úpravy, čímž dochází ke zkrácení již započaté lhůty, anebo zda se má nová úprava použít prospektivně až na lhůty započaté za účinnosti této nové právní úpravy.