Ústavní soud, Brno, TZ 9/2016
III. senát Ústavního soudu (soudce zpravodaj Radovan Suchánek) vyhověl ústavní stížnosti stěžovatele a zrušil usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci, neboť jím bylo porušeno právo stěžovatele na spravedlivý proces.
Stěžovatel byl rozhodnutím soudu podmíněně propuštěn z výkonu trestu odnětí svobody, později však Okresní soud v České Lípě rozhodl tak, že stěžovatel zbytek trestu odnětí svobody vykoná. Proti tomuto rozhodnutí se stěžovatel bránil stížností u Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci, krajský soud však jeho stížnost zamítl s tím, že stížnost nebyla řádně podána, pokud ji stěžovatel podal prostřednictvím datové schránky bez zaručeného elektronického podpisu. Podle § 59 odst. 1 trestního řádu se podání posuzuje vždy podle svého obsahu, i když je nesprávně označeno a lze je učinit písemně, ústně do protokolu, v elektronické podobě podepsané elektronicky podle zvláštních předpisů, telegraficky, telefaxem nebo dálnopisem.
Ústavní soud dospěl k závěru, že ústavní stížnost je důvodná. I když je zřejmé, že ustanovení § 59 odst. 1 věty druhé trestního řádu výslovně jako podání neuvádí možnost učinit podání prostřednictvím datové schránky, lze takovou možnost dovodit z ustanovení § 62 odst. 1 věta první trestního řádu, v němž se pro doručování v úkonech trestního řízení stanoví, že nebyla-li písemnost doručena při úkonu trestního řízení, doručuje ji orgán činný v trestním řízení do datové schránky. Tato forma doručování plyne ze zákona č. 300/2008 Sb, o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů. Jak například konstatoval ve své judikatuře Nejvyšší soud v případě odvolání podaného prostřednictvím datové schránky bez zaručeného elektronického podpisu, jestliže bylo příslušnému soudu doručeno odvolání obviněného prostřednictvím datové schránky podle zákona č. 300/2008 Sb., má toto podání stejnou kvalitu, jako by ho podal obhájce obviněného písemně s připojeným podpisem. Takové podání proto není třeba opatřit ani zaručeným elektronickým podpisem podle zákona č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu, a odvolací soud tak není oprávněn odvolání zamítnout podle § 253 odst. 1 trestního řádu z důvodu, že nebylo podáno oprávněnou osobou.
Ústavní soud konstatuje, že napadené rozhodnutí Krajského soudu v Ústí nad Labem - pobočka v Liberci se dostalo do extrémního rozporu s principy spravedlnosti a nelze je označit jinak, než jako přepjatý formalismus. Krajský soud svým postupem porušil základní právo stěžovatele na spravedlivý proces, resp. na přístup k soudu, jež je mu zaručeno ustanovením čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.
Text nálezu Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 3042/14 je dostupný 
zde (191 KB, PDF).
Miroslava Sedláčková, tisková mluvčí Ústavního soudu