Ústavní soud, Brno, TZ 83/2024

Zanedlouho tomu bude třiatřicet let, kdy v Brně v budově dříve známé jako Nový zemský dům poprvé zasedl Ústavní soud České a Slovenské Federativní Republiky. Třebaže tento orgán ochrany ústavnosti sdílel osud federace a k 31. 12. 1992 zanikl, jeho odkaz je zřejmý a stále živý. Odráží se v existenci ústavních soudů nezávislé České a Slovenské republiky. Jistě i z tohoto důvodu udržují oba zmíněné soudy pravidelné kontakty, k jejichž kvalitě přispívá společná historická zkušenost, geografická a jazyková blízkost i podobnosti v právních systémech.

Každoroční společné setkání plén se již stalo tradicí. Loni se soudci sešli na jihu Slovenska, zatímco letos spolu debatovali v sídle Ústavního soudu České republiky v Brně. Pracovní jednání bylo rozděleno do dvou bloků. První blok, kterému bylo věnováno úterní odpoledne, se zaměřoval na vztah vnitrostátního práva a práva Evropské unie v kontextu řízení o souladu právních předpisů před ústavním soudem. Tématem druhého bloku, jenž přišel na řadu ve středu dopoledne, byl vztah soukromého a ústavního práva (s přihlédnutím k evropskému právu soukromému).

Nabitý pracovní program bilaterální návštěvy byl doplněn o prohlídku historických sálů brněnské Nové radnice. Ta, třebaže je již téměř jedno století sídlem orgánů městské správy, byla původně Stavovským neboli Zemským domem, v němž zasedal moravský zemský sněm. V 70. letech 19. století byla pro zasedání poslanců moderního zemského sněmu postavena budova nová v duchu tehdy módního historismu, konkrétně v novorenesančním slohu. Právě tato stavba na brněnské Joštově ulici se v roce 1991 stala sídlem federálního Ústavního soudu. Od roku 1993, tedy od počátku své existence, v ní sídlí Ústavní soudu samostatné České republiky.

Pavel Dvořák
vedoucí odboru vnějších vztahů a protokolu

Foto: Jiřina Rittichová