Ministerstvem napadené ustanovení čl. 3 odst. 1 vyhlášky znělo:

 

„V obytné zástavbě města se stanovuje konec provozní doby hostinských provozoven takto:

přičemž počátek provozní doby je každý den nejdříve v 6.00 hodin.“.

 

Ministerstvo vnitra spatřovalo ve znění ustanovení čl. 3 odst. 1 vyhlášky rozpor se zákonem. Podle něj – opíraje se o dosavadní nálezy Ústavního soudu – nemají obce možnost regulovat provozní dobu pohostinství, neboť se jedná o upravování rozsahu podnikatelských aktivit. Takové omezování podnikání naráží podle ministerstva na základní právo podnikat a provozovat jinou hospodářskou činnost, zaručené článkem 26 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.

 

Ústavní soud návrhu ministerstva vyhověl a napadenou vyhlášku zrušil, avšak z jiných důvodů, než ministerstvo navrhovalo. Napadenou vyhlášku zrušil proto, že byla při vymezení zavíracích hodin neurčitá, neboť vzhledem k neurčitému pojmu „obytná zástavba“ nebylo zřejmé, na jaká zařízení se omezení vztahuje.

 

Pokud však šlo o ministerstvem nastolenou otázku nedostatku pravomoci obcí, a to je podstatné, změnil Ústavní soud svůj dosavadní názor, který v minulosti ve svých nálezech zastával. Konstatoval, že „za situace, kdy provozováním hostinské činnosti v nočních hodinách může docházet k narušování veřejného pořádku, má obec možnost na základě zmocnění vyplývajícího z § 10 zákona o obcích a čl. 104 Ústavy stanovit povinnosti subjektům tuto činnost provozujícím, a to včetně povinnosti spočívající v omezení provozní doby v nočních hodinách“.

 

Ke změně názoru Ústavní soud přistoupil z několika důvodů. Přihlédl především ke své judikatuře z posledních let, v níž Ústavní soud postupně – s ohledem na nové zkušenosti a poznatky v oblasti obecní normotvorby – překonává svůj původně restriktivní postoj k obecním vyhláškám (srov. nález ve věci tzv. jirkovské vyhlášky Pl. ÚS 45/06, který otevřeně deklaroval možnost stanovovat právní povinnosti v oblastech samostatné působnosti obce, aniž by k tomu bylo třeba zvláštní zákonné zmocnění, a zcela čerstvý nález  Pl. ÚS 11/09 ze dne 7.9.2010, týkající se problematiky regulace konzumace alkoholu na veřejných prostranstvích, tj. problematiky s provozováním pohostinství související). Povšiml si také trendu ve zřizování dalších četných provozoven (hostinských zařízení, heren atd.), které svým provozem, zejména v nočních hodinách, narušují pokojné bydlení, přičemž negativní důsledky zasahující do práva občanů na ochranu soukromí a nerušeného užívání jejich domovů se nedaří eliminovat (ani postihovat) jinými prostředky regulace (zákaz nadměrného hluku, zákaz požívání alkoholických nápojů na veřejných prostranstvích). Poznamenal také, že výslovné zákonné zmocnění ke stanovení zavíracích hodin v § 96 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, bylo zrušeno s účinností od 1. října 2003 právě s ohledem na to, že obce měly mít – dle důvodové zprávy k novele zákona – možnost tyto záležitosti upravit v režimu místních záležitostí veřejného pořádku. Ústavní soud vzal v úvahu argumentaci města Břeclav, a to především s ohledem na deklarovaný předmět a cíl vyhlášky, jejímž účelem není ochrana zdraví, nýbrž zabezpečení záležitostí veřejného pořádku regulací nežádoucích důsledků provozování hostinských činností v nočních hodinách, a vyslyšel též stanovisko veřejného ochránce práv Pavla Varvařovského i jeho předchůdce Otakara Motejla,  podle nichž jestliže v konkrétním případě dojde k omezení provozní doby hostinských zařízení, chrání se tím nejen veřejný zájem, ale současně i právo na pokojné bydlení a spánek, jakožto součást práva na ochranu soukromého a rodinného života v širším slova smyslu (čl. 10 odst. 2 Listiny).

 

Soudkyní zpravodajkou byla Dagmar Lastovecká. Odlišné stanovisko pouze k odůvodnění nálezu si vyhradily soudkyně Ivana Janů a Michaela Židlická.

 

Ústní jednání ve věci proběhlo za účasti veřejného ochránce práv Pavla Varvařovského již 14. 10. 2010; Ústavní soud poté jednání odročil na neurčito za účelem přijetí a vyhlášení rozhodnutí. Teprve na uzavřeném jednání pléna Ústavního soudu 2. 11. 2010 došlo k ukončení porady soudců a k přijetí nálezu, který byl dnes vyhlášen.

 

Text nálezu je k dispozici  zde (271 KB, PDF).

 

Tomáš Langášek

generální sekretář Ústavního soudu