Ústavní soud TZ 19/25
Ústavní soud aplikoval závazné závěry nedávného plenárního nálezu. Právnickým osobám podle něj svědčí právo na ochranu dobré pověsti a mohou požadovat za způsobenou nemajetkovou újmu zadostiučinění, tedy i omluvu. Ústavní soud dnes vyhlášeným rozhodnutím nepředjímá, zda se politik za své výroky musí spolku omluvit. Obecné soudy mu však takovou povinnost smí uložit.
Stěžovatelem je Milion Chvilek, z. s., spolek, jehož účelem je podpora a kultivace demokratické kultury, občanské angažovanosti a veřejné diskuze v České republice. V prosinci 2019 měl Vojtěch Filip (vedlejší účastník) při zasedání Ústředního výboru KSČM a při rozhovoru pro Český rozhlas ve svých veřejných vyjádřeních opakovaně spojovat stěžovatele s kybernetickým útokem na nemocnici v Benešově. Stěžovatel se proti tomuto tvrzení bránil žalobou u Městského soudu v Praze. Ten rozsudkem uložil vedlejšímu účastníkovi povinnost zaslat stěžovateli omluvu, žalobu proti KSČM zamítl. Městský soud vzal za prokázané, že zmiňovaný kybernetický útok spojuje vedlejší účastník se stěžovatelem, byť jej přímo nejmenoval. Podle městského soudu šlo o skutkové tvrzení, které vedlejší účastník nebyl schopen vysvětlit. Následně dospěl k závěru, že vedlejší účastník nařčením ze závažného trestného činu zasáhl do dobré pověsti stěžovatele ve smyslu § 135 občanského zákoníku, proto žalobě částečně vyhověl. Ve vztahu ke KSČM městský soud uzavřel, že není pasivně legitimovaná.
Vedlejší účastník se proti rozsudku městského soudu odvolal. Vrchní soud v Praze napadeným rozsudkem změnil rozhodnutí městského soudu tak, že se žaloba zamítá. Vrchní soud se ztotožnil s městským soudem s jeho závěry o skutkovém stavu a dobré pověsti stěžovatele. S odkazem na judikaturu Nejvyššího soudu se však neztotožnil s jeho právním závěrem o důvodnosti uplatněného nároku na poskytnutí zadostiučinění ve formě omluvy. Stěžovatelovo dovolání posléze Nejvyšší soud usnesením odmítl. Obecné soudy vyšly ze závěrů předchozí judikatury, která se zabývala tím, zda se právnická osoba může úspěšně domáhat v rámci ochrany před neoprávněným zásahem do své pověsti podle § 135 odst. 2 občanského zákoníku s účinností od 1. 1. 2014 odčinění takto způsobené nemajetkové újmy. Nejvyšší soud dospěl i v tomto případě k závěru, že po účinnosti „nového“ občanského zákoníku právnická osoba toto právo nemá. Stěžovatel se proto obrátil na Ústavní soud.
Plénum Ústavního soudu (soudce zpravodaj Jaromír Jirsa) stěžovateli vyhovělo. Ústavní soud dospěl k závěru, že usnesením Nejvyššího soudu a rozsudkem Vrchního soudu v Praze bylo porušeno právo stěžovatele na ochranu dobré pověsti podle článku 10 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.
Ústavní soud aplikoval závazné závěry nedávného plenárního nálezu Pl. ÚS 26/24, vzešlého z kauzy stěžovatelky, jímž byl překonán dosavadní právní názor Nejvyššího soudu. Právnickým osobám podle plenárního nálezu obecně svědčí právo na ochranu dobré pověsti a mohou požadovat za způsobenou nemajetkovou újmu přiměřené zadostiučinění, tedy i omluvu. Ústavní soud dnes vyhlášeným rozhodnutím nepředjímá, zda se politik za své výroky musí spolku omluvit. Obecné soudy mu však takovou povinnost smí uložit.
Úkolem vrchního soudu nyní bude, aby v intencích tohoto nálezu případ znovu projednal a rozhodl. Zohlední, že stěžovatel coby právnická osoba se v obecné rovině může domáhat přiměřeného zadostiučinění při tvrzeném neoprávněném zásahu do jeho pověsti analogicky jako při ochraně proti nekalé soutěži podle § 2988 občanského zákoníku. To, zda má být stěžovatelově žalobě vzhledem k okolnostem věci vyhověno a jakým způsobem v tomto ohledu vrchní soud vyhodnotí odvolání vedlejšího účastníka, bude na jeho posouzení.
Nález Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 20/24 (včetně odlišného stanoviska soudkyně a soudců Fialy, Langáška, Ronovské a Wintra) je dostupný 
zde (828 KB, PDF).
Kamila Abbasi
tisková mluvčí Ústavního soudu