Ústavní soud PV 5/2025
Dřívější zdravotní předpoklady poškozeného k určitým zdravotním obtížím nemohou samy o sobě vyloučit příčinnou souvislost mezi vznikem újmy na zdraví a protiprávním jednáním škůdce. Předchozí změny zdravotního stavu nezbavují soud povinnosti řádně zjistit skutkový stav.
Stěžovatel se po vedlejší účastnici domáhal náhrady škody, resp. újmy na zdraví, která mu vznikla v důsledku dopravní nehody tím, že vedlejší účastnice svým vozidlem zezadu narazila do vozidla řízeného stěžovatelem a způsobila mu tak podvrtnutí krční páteře (tzv. opěrkový syndrom nebo whiplash injury). Stěžovatel požadoval zaplacení bolestného a výdajů na léčbu.
Obvodní soud žalobu zamítl. Ačkoli bylo prokázáno, že vedlejší účastnice dopravní nehodu způsobila, žalobce údajně neprokázal ani to, že v jejím důsledku utrpěl újmu na zdraví. Znaleckým zkoumáním ani jinými vyšetřeními nebyly zjištěny objektivní důvody subjektivních potíží stěžovatele. Nelze dovodit, že by k poškození zdraví došlo. Městský soud v Praze následně rozhodnutí obvodního soudu v zásadě potvrdil. Podle něj stěžovatel neprokázal příčinnou souvislost mezi jeho zdravotními problémy a dopravní nehodou. Závěry znalců o vzniku úrazu jsou založeny pouze na subjektivních informacích poskytnutých stěžovatelem. Jeden ze znalců dospěl k závěru, že zdravotní stav stěžovatele může být důsledkem dopravní nehody, ale mohl být ovlivněn i předchozími neurologickými obtížemi, kterými stěžovatel trpěl. Podle soudu tak nebylo možné dovodit, že dopravní nehoda byla jedinou a zásadní příčinou, tedy příčinou důležitou, podstatnou a značnou, bez níž by ke vzniku škody v podobě tvrzených potíží žalobce nedošlo.
Každý ze soudů dospěl k odlišným závěrům. Soudy sice měly k dispozici čtyři různé znalecké posudky, znalci však vycházeli z nekompletních podkladů a zhodnocení jejich závěrů není souladně opřeno o jasně zjištěný skutkový stav zahrnující i předchozí zdravotní stav stěžovatele. Zatímco obvodní soud shledal, že nebylo prokázáno, že k poškození zdraví stěžovatele vůbec došlo, městský soud dovodil, že nebyla prokázána příčinná souvislost mezi dopravní nehodou a újmou na zdraví.
Čtvrtý senát Ústavního soudu (soudce zpravodaj Josef Baxa) ústavní stížnosti vyhověl a napadená rozhodnutí (zčásti) zrušil.
Shrnul, že některé závěry obvodního soudu jsou v extrémním rozporu s provedeným dokazováním, jiné pro věc podstatné závěry nebylo zatím možno učinit, neboť podstatné skutkové okolnosti zůstaly dokazováním neobjasněné. Městský soud tyto závěry nekriticky přejal, přes výhrady uplatněné stěžovatelem věc zkratkovitě uzavřel a své rozhodnutí dostatečně neodůvodnil. Ani jeho postup tedy není ústavně souladný. Rozhodnutím soudů tedy bylo porušeno stěžovatelovo základní právo na soudní ochranu zaručené čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.
Právní věta:
Soudy poruší právo na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod tím, že pro účely rozhodnutí o nároku na bolestné podle § 2958 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, posoudí existenci újmy na zdraví poškozeného a příčinnou souvislost mezi jejím vznikem a protiprávním jednáním škůdce, aniž by dostatečně zjistily skutkový stav. Dřívější zdravotní predispozice poškozeného k určitým potížím přitom nemohou samy o sobě příčinnou souvislost vyloučit. V případě souběhu několika možných příčin je třeba zkoumat míru jejich vlivu na vznik újmy na zdraví a její následný vývoj.
Nález Ústavního soudu sp. zn. IV. ÚS 1566/23 je dostupný 
zde (543 KB, PDF).