I. senát - veřejné vyhlášení nálezu
od: 15.10.2024 11:30 do: 15.10.2024 12:00
Typ jednání: veřejné vyhlášení nálezu
Označení senátu nebo pléna: I. senát
Spisová značka: I. ÚS 3241/23
Jednací místnost: I. poschodí, senátní místnost č. 151
Soudce zpravodaj: prof. JUDr. Kateřina Ronovská Ph.D.
Návrh na přezkoumávané akty: ústavní stížnost proti výroku II rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 6 č. j. 27 C 161/2021-64 ze dne 5. října 2023
Stručná charakteristika: právo na soudní a jinou právní ochranu
Označení navrhovatelů: R. P.
Typ řízení: Řízení o ústavní stížnosti
Stěžovatel se žalobou domáhal proti vedlejší účastnici zaplacení 400 EUR s odůvodněním, že se v říjnu 2019 účastnil letu vedlejší účastnice (letecká společnost), který byl na svém příletu opožděn o více jak tři hodiny. Rozsudkem obvodního soudu byla stěžovatelova žaloba zamítnuta a vedlejší účastnici byly přiznány náklady řízení. Obvodní soud vzal za prokázané, že se dveře umožňující výstup pasažérů z letadla otevřely v čase 2 hodiny a 58 minut po plánovaném času příletu, a nebyly tedy splněny podmínky pro aplikaci nařízení č. 261/2004 (zpoždění letu minimálně 3 hodiny). K uvedenému závěru dospěl na základě výpisu ze systému AIMS, který předložila vedlejší účastnice; k potvrzení letiště o času přistání předloženému stěžovatelem obvodní soud nepřihlédl. V ústavní stížnosti proti tomuto rozsudku stěžovatel namítal, že obvodní soud považoval za věrohodný důkaz potvrzení o letu předložené vedlejší účastnicí, avšak v případech, kdy byla proti jeho rozhodnutím přípustná odvolání, korigoval jeho názor městský soud tak, že potvrzení letiště ohledně času příletu je nutné považovat za věrohodný důkaz a upřednostnit jej před důkazem vytvořeným jednou ze stran sporu. Stěžovatel upozornil i na skutečnost, že v době vydání rozsudku musel být obvodnímu soudu znám nález sp. zn. II. ÚS 2226/21, který upřednostňování záznamu o provedení letu vypracovaného leteckou společností označil za postup odporující smyslu nařízení č. 261/2004. Nálezem sp. zn. III. ÚS 1847/22 byl rozsudek obvodního soudu zrušen.
Následujícím rozsudkem obvodní soud stěžovatelově žalobě vyhověl a vedlejší účastnici uložil povinnost zaplatit stěžovateli na náhradě nákladů řízení 6 445 Kč. Oprávněnost stěžovatelova nároku stručně odůvodnil odkazem na jím předloženou potvrzenou rezervaci s uvedeným časem příletu a konstatoval, že s ohledem na skutečný čas příletu byl let opožděn o 3 hodiny a 7 minut. Velmi podrobně se obvodní soud věnoval odůvodnění výroku o nákladech řízení. Za první tři úkony právní služby přiznal stěžovateli 200 Kč za každý z úkonů právní služby s odkazem na § 14b advokátního tarifu s tím, že se jedná o tzv. formulářové žaloby. Dále přiznal stěžovateli náhradu nákladů za dva úkony právní služby po podání žaloby a sazbu za jeden úkon stanovil podle § 7 bodu 4 advokátního tarifu ve výši 1 500 Kč a náhradu hotových výdajů ve výši 300 Kč za každý z těchto úkonů podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu.
Přiznané náklady řízení jsou podle stěžovatele v naprostém nepoměru k počtu učiněných úkonů právní služby jeho zástupce. Tvrdí, že mu měly být přiznány náklady za osm účelně vynaložených úkonů právní služby, celkem tedy 18 424 Kč. Ústavní stížností se domáhá zrušení nákladového výroku rozsudku obvodního soudu s tvrzením, že jím bylo porušeno jeho právo na soudní ochranu.
IV. senát - veřejné vyhlášení nálezu
od: 15.10.2024 11:30 do: 15.10.2024 12:00
Typ jednání: veřejné vyhlášení nálezu
Označení senátu nebo pléna: IV. senát
Spisová značka: IV. ÚS 2263/24
Jednací místnost: I. poschodí, senátní místnost č. 152
Soudce zpravodaj: JUDr. Veronika Křesťanová Dr.
Návrh na přezkoumávané akty: ústavní stížnost proti usnesení Nejvyššího soudu č. j. 22 Cdo 1512/2024-351 ze dne 25. června 2024, rozsudku Krajského soudu v Brně č. j. 37 Co 59/2023-261 ze dne 17. října 2023 a rozsudku Okresního soudu v Prostějově č. j. 6 C 241/2020-214 ze dne 20. července 2022
Stručná charakteristika: vypořádání podílového spoluvlastnictví
Označení navrhovatelů: M. V.
Typ řízení: Řízení o ústavní stížnosti
Přestože se vedlejší účastník žalobou nedomáhal zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví ke garáži, ale pouze k pozemku, na kterém garáž stojí, okresní soud napadeným rozsudkem rozhodl tak, že zrušil a vypořádal podílové spoluvlastnictví i ke garáži, a tu přikázal do výlučného vlastnictví vedlejšího účastníka. Garáž však byla ve výlučném vlastnictví stěžovatelky, což bylo mezi stěžovatelkou a vedlejším účastníkem nesporným. K odvolání stěžovatelky i vedlejšího účastníka krajský soud napadeným rozsudkem rozsudek okresního soudu potvrdil, změnil pouze výrok ohledně povinnosti vedlejšího účastníka zaplatit stěžovatelce částku 1 845 000 Kč namísto 1 475 000 Kč. Proti rozsudku krajského soudu podala stěžovatelka dovolání. Namítala, že okresní a krajský soud se chybně domnívaly, že garáž je (jako součást pozemku, na kterém stojí) v podílovém spoluvlastnictví, ač šlo – na rozdíl od pozemku – o její výlučné vlastnictví. Nejvyšší soud napadeným usnesením dovolání odmítl, protože tuto námitku stěžovatelka neuplatnila v odvolacím řízení, ačkoliv tak mohla učinit.
Ústavní stížností se stěžovatelka domáhá zrušení rozhodnutí obecných soudů. Tvrdí, že jimi byla porušena její ústavně zaručená práva na ochranu vlastnictví, na soudní ochranu, na rovnost v řízení a na spravedlivý proces.
I. senát - veřejné vyhlášení nálezu
od: 16.10.2024 08:30 do: 16.10.2024 09:00
Typ jednání: veřejné vyhlášení nálezu
Označení senátu nebo pléna: I. senát
Spisová značka: I. ÚS 2350/24
Jednací místnost: I. poschodí, senátní místnost č. 151
Soudce zpravodaj: JUDr. Tomáš Langášek LL.M.
Návrh na přezkoumávané akty: Ústavní stížnost proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci č. j. 5 To 29/2024-44840 ze dne 11. června 2024
Stručná charakteristika: Délka zajištění nemovitostí v trestním řízení
Označení navrhovatelů: J. P. zastoupený advokátem Mgr. Janem Šmídem
Typ řízení: Řízení o ústavní stížnosti
Stěžovatel byl obviněn ze spáchání zločinu porušení předpisů o pravidlech hospodářské soutěže v souběhu se zvlášť závažným zločinem poškození finančních zájmů Evropské unie, které měl spáchat ve spolupachatelství (stěžovatelovu ústavní stížnost proti tomuto usnesení Ústavní soud usnesením sp. zn. I. ÚS 1588/16 odmítl jako zjevně neopodstatněnou). Usnesením vrchního státního zastupitelství byly k uspokojení nároku České republiky – Ministerstva financí na náhradu škody způsobené trestným činem zajištěny nemovitosti ve vlastnictví stěžovatele a jeho manželky (ústavní stížnost proti tomuto usnesení Ústavní soud usnesením sp. zn. I. ÚS 889/17 odmítl jako zjevně neopodstatněnou). Vrchní státní zastupitelství následně podalo na stěžovatele obžalobu pro spáchání zvlášť závažného zločinu poškození finančních zájmů EU. Rozsudkem krajského soudu byl stěžovatel obžaloby zproštěn, neboť nebylo prokázáno, že se staly skutky, pro něž je stíhán. Tento rozsudek s ohledem na odvolání vrchního státního zastupitelství nenabyl právní moci. Usnesením krajského soudu bylo k návrhu stěžovatele zajištění jeho nemovitostí zrušeno. Soud přihlédl mj. k délce zajištění a k tomu, že stěžovatel byl nepravomocně zproštěn obžaloby. Ke stížnosti vrchního státního zastupitelství a České republiky vrchní soud napadeným usnesením prvostupňové rozhodnutí zrušil a nově rozhodl tak, že návrh stěžovatele zamítl. Podle vrchního soudu je zrušení zajištění předčasné, neboť zprošťující rozsudek nenabyl právní moci. Délka zajištění je podle vrchního soudu odůvodněna rozsahem a složitostí projednávané věci, která vyplývá z počtu projednávaných skutků, množství obžalovaných osob i závažnosti trestné činnosti, pro niž je trestní řízení vedeno. Ve věci přitom nedochází k průtahům a byl již vydán první meritorní rozsudek.
Ústavní stížností se stěžovatel domáhá zrušení usnesení vrchního soudu s tvrzením, že jím bylo porušeno jeho právo na nedotknutelnost soukromí, právo na zachování jeho lidské důstojnosti, osobní cti a dobré pověsti a na ochranu jeho jména, právo na ochranu vlastnictví a právo na soudní ochranu.
III. senát - veřejné vyhlášení nálezu
od: 16.10.2024 15:00 do: 16.10.2024 15:30
Typ jednání: veřejné vyhlášení nálezu
Označení senátu nebo pléna: III. senát
Spisová značka: III. ÚS 1858/24
Jednací místnost: I. poschodí, senátní místnost č. 152
Soudce zpravodaj: prof. JUDr. Jiří Přibáň DrSc.
Návrh na přezkoumávané akty: Ústavní stížnost proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 18. 4. 2024, č. j. 14 Cmo 98/2024-880.
Stručná charakteristika: spravedlivý proces, právo vlastnit majetek
Označení navrhovatelů: 1) H. P. a 2) Ing. J. P.
Typ řízení: Řízení o ústavní stížnosti
Městský soud usnesením, potvrzeným usnesením vrchního soudu, nařídil předběžné opatření, kterým stěžovatelům zakázal jakkoli zatěžovat, disponovat či zcizit dané nemovitosti. Městský soud poté rozsudkem rozhodl ve věci samé tak, že zamítl žalobu, kterou se první vedlejší účastník domáhal po obou stěžovatelích a obchodních společnostech (vedlejších účastnicích) společně a nerozdílně zaplacení částky 15 680 000 Kč s úrokem z prodlení. Rozsudek dosud nenabyl právní moci, neboť jej první vedlejší účastník napadl odvoláním. V nastalé procesní situaci podala stěžovatelka návrh na zrušení nařízeného předběžného opatření. Městský soud návrhu vyhověl. Podle něj nebyly osvědčeny skutečnosti rozhodné pro uložení povinnosti předběžným opatřením. K odvolání prvního vedlejšího účastníka ve věci rozhodoval vrchní soud, který napadeným usnesením rozhodnutí městského soudu změnil tak, že návrh na zrušení předběžného opatření zamítl. Vrchní soud označil rozhodnutí o zrušení nařízeného předběžného opatření za předčasné. Námitku stěžovatelky ohledně nepřiměřenosti předběžného opatření označil za nedůvodnou.
Stěžovatelé s rozhodnutím vrchního soudu nesouhlasí a napadají jej ústavními stížnostmi, které byly spojeny ke společnému řízení, a v nichž namítají porušení svých základních práv na ochranu vlastnictví a na soudní ochranu.
II. senát - veřejné vyhlášení nálezu
od: 16.10.2024 15:00 do: 16.10.2024 15:30
Typ jednání: veřejné vyhlášení nálezu
Označení senátu nebo pléna: II. senát
Spisová značka: II. ÚS 1703/24
Jednací místnost: I. poschodí, senátní místnost č. 151
Soudce zpravodaj: prof. JUDr. Pavel Šámal Ph.D.
Návrh na přezkoumávané akty: ústavní stížnost proti vyrozumění Nejvyššího státního zastupitelství ze dne 17. dubna 2024 č. j. 2 NZT 40/2022-116, vyrozumění Vrchního státního zastupitelství v Praze ze dne 22. dubna 2024 č. j. VZV 31/2022-781 a výzvě Vrchního státního zastupitelství v Praze ze dne 25. ledna 2024 č. j. VZV 31/2022-681
Stručná charakteristika: právo na soudní a jinou právní ochranu, spravedlivý proces, znalecké dokazování
Označení navrhovatelů: M. V., zastoupen Mgr. Lukášem Trojanem, advokátem
Typ řízení: Řízení o ústavní stížnosti
Usnesením policie bylo zahájeno trestní stíhání stěžovatele (vedle dalších obviněných) pro podezření ze spáchání zločinu zjednání výhody při zadání veřejné zakázky, při veřejné soutěži a veřejné dražbě. Podáním z června 2023 podal stěžovatel z důvodu svého špatného zdravotního stavu zapříčiněného prodělaným infarktem myokardu u vrchního státního zastupitelství návrh na zastavení trestního stíhání. Policejní orgán následně přibral k posouzení zdravotního stavu stěžovatele soudního znalce. Ze znaleckého posudku vyplynulo, že stěžovatel prodělal v lednu 2023 velmi rozsáhlý srdeční infarkt s trvalými následky, které vedly ke vzniku srdečního selhávání, přičemž jde o trvalý stav a lze očekávat pouze postupné zhoršování jeho zdravotního stavu. Státní zástupce následně shledal, že znalecký posudek vykazuje vzájemné rozpory, proto bylo přistoupeno policejním orgánem k provedení výslechu znalce, při kterém znalec potvrdil své závěry formulované ve znaleckém posudku a opakovaně vyloučil možnost postavení stěžovatele před soud. Zopakoval, že již samotné vedení trestního stíhání negativně ovlivňuje zdravotní stav stěžovatele a způsobuje zvýšenou stresovou zátěž. Přestože z vypracovaného znaleckého posudku i z výslechu znalce vyplynulo, že v případě stěžovatele jsou naplněny všechny předpoklady pro zastavení jeho trestního stíhání, státní zástupce napadeným vyrozuměním stěžovateli sdělil, že jeho návrhu na zastavení, příp. přerušení trestního stíhání nevyhověl a současně ho vyzval k doplnění konkrétních informací vztahujících se ke schopnosti stěžovatele účastnit se úkonů trestního řízení a řešit standardní životní situace. V reakci na výzvu státního zástupce vrchního státního zastupitelství se stěžovatel obrátil na Nejvyšší státní zastupitelství s podnětem k výkonu dohledu, v rámci něhož poukázal na nesprávnou interpretaci závěrů předmětného znaleckého posudku ze strany vrchního státního zastupitelství. Státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství po přezkoumání věci v napadeném vyrozumění konstatoval, že nespatřuje důvody k využití dohledových opatření. Následně bylo vyrozuměním státní zástupkyně vrchního státního zastupitelství, které není napadeno ústavní stížností, stěžovateli sděleno, že nebyl shledán zákonný důvod pro zastavení či přerušení jeho trestního stíhání.
Ústavní stížností se stěžovatel domáhá zrušení uvedených rozhodnutí (vyrozumění a výzva) s tvrzením, že jimi došlo k porušení jeho základních práv, a to práva na život, práva na zákaz mučení a jiného nelidského zacházení, práva na ochranu zdraví a práva na soudní ochranu.
IV. senát - veřejné vyhlášení nálezu
od: 16.10.2024 15:30 do: 16.10.2024 16:00
Typ jednání: veřejné vyhlášení nálezu
Označení senátu nebo pléna: IV. senát
Spisová značka: IV. ÚS 2090/24
Jednací místnost: I. poschodí, senátní místnost č. 152
Soudce zpravodaj: doc. JUDr. Milan Hulmák Ph.D.
Návrh na přezkoumávané akty: ústavní stížnost proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 20. května 2024 č. j. 4 To 198/2024-25
Stručná charakteristika: zbavení osobní svobody, stíhání, obvinění, zadržení a zatčení, vazba
Označení navrhovatelů: D. P.
Typ řízení: Řízení o ústavní stížnosti
Usnesením okresního soudu bylo rozhodnuto, že se stěžovatel propouští z vazby. Okresní soud dospěl k závěru, že obava z případného opakování trestné činnosti, pro niž je stěžovatel stíhán, trvá. Usnesením obvodního soudu však bylo ochranné sexuologické léčení, uložené mu dřívějším rozsudkem okresního soudu v ambulantní formě, přeměněno na ústavní ochranné sexuologické léčení, které je způsobilé zabránit stěžovateli v opakování trestné činnosti a splnit tak účel vazby, jehož výkon byl již nařízen. Proto lze stěžovatele z vazby propustit. Napadeným usnesením krajského soudu bylo ke stížnosti státního zástupce usnesení okresního soudu zrušeno a bylo rozhodnuto, že se stěžovatel ponechává ve vazbě. Dle krajského soudu selhalo-li řádně vykonávané ambulantní ochranné léčení, nasvědčuje to hlubokému narušení stěžovatele, byť třebas částečně i ze zdravotních důvodů, a riziko opakování trestné činnosti, pro niž je stíhán, a nebezpečnost jeho osoby pro společnost, tím stoupají. Výkon ochranného sexuologického léčení v ústavní formě nelze pokládat za dostatečný ke splnění účelu vazby. Samotné umístění obviněného v příslušném zdravotnickém zařízení sice zabezpečí řádný výkon léčení, tomu se však stěžovatel – podle jeho sdělení – řádně podroboval i ambulantně, tedy na svobodě, a v jeho přístupu k výkonu ochranného léčení tak problém netkví.
Napadenému usnesení krajského soudu stěžovatel vytýká, že vazba má být subsidiárním opatřením k omezení osobní svobody, které lze použít tehdy, není-li možné jejího účelu dosáhnout jinými opatřeními. Ústavní stížností se proto domáhá zrušení napadeného usnesení s tvrzením, že jím byla porušena jeho ústavně zaručená práva na osobní svobodu a soudní ochranu.
II. senát - veřejné vyhlášení nálezu
od: 16.10.2024 15:31 do: 16.10.2024 16:00
Typ jednání: veřejné vyhlášení nálezu
Označení senátu nebo pléna: II. senát
Spisová značka: II. ÚS 1942/21
Jednací místnost: I. poschodí, senátní místnost č. 151
Soudce zpravodaj: JUDr. David Uhlíř
Návrh na přezkoumávané akty: ústavní stížnost proti usnesení
Stručná charakteristika: Právo vlastnit majetek, nabývání majetku
Označení navrhovatelů: společnost O. I. a.s. zast. JUDr. Zdeňkem Kramperou, advokátem
Typ řízení: Řízení o ústavní stížnosti
Stěžovatelka byla v postavení žalované účastníkem civilního řízení o vyklizení nemovitostí a zaplacení částky ve výši 10,911 mil. Kč z titulu bezdůvodného obohacení, které proti ní zahájila vedlejší účastnice v postavení správkyně konkursní podstaty úpadce. Uvedený spor má původ v situaci, kdy úpadce byl historicky vlastníkem několika nemovitostí, které od něj do podílového spoluvlastnictví nabyla stěžovatelka ještě s třetí osobou na základě kupní smlouvy z prosince 1999. Následně byl na majetek úpadce v dubnu 2001 prohlášen konkurs. Dané nemovitosti byly vedlejší účastnicí zapsány do soupisu konkursní podstaty. Stěžovatelka dlouhodobě prosazuje právní názor, že v průběhu konkursního řízení zanikl důvod, pro který mohly být po právu dané nemovitosti zapsány do soupisu majetku konkursní podstaty úpadce, a dvěma vylučovacími žalobami se domáhala jejich vyloučení. Obě žaloby však byly obecnými soudy pravomocně zamítnuty, z toho první žaloba pro nedůvodnost a druhá pro opožděnost. Obvodní soud napadeným rozsudkem uložil stěžovatelce povinnost zaplatit vedlejší účastnici částku 9,919 mil. Kč s určeným úrokem z prodlení, dále uložil stěžovatelce dané nemovitosti vyklidit a předat vedlejší účastnici v určené lhůtě a dále zamítl žalobu v rozsahu části žalovaného úroku z prodlení. K odvolání stěžovatelky městský soud napadeným rozsudkem rozsudek obvodního soudu ohledně částky 640 tis. Kč s příslušenstvím zrušil a v tomto rozsahu řízení zastavil (první výrok); změnil rozsudek tak, že se žaloba zamítá co do specifikované části původně přiznaného příslušenství (druhý výrok); potvrdil rozsudek ve vyhovujícím výroku co do částek 9,279 mil. Kč s příslušenstvím a 992 tis. Kč s příslušenstvím a výroku zakládajícím povinnosti stěžovatelky dané nemovitosti po jejich vyklizení předat vedlejší účastnici a zaplatit soudní poplatek (třetí výrok). Dále uložil stěžovatelce zaplatit vedlejší účastnici náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů (čtvrtý výrok). Oba obecné soudy dospěly k závěru, že dané nemovitosti jsou i nadále zapsány v soupisu konkursní podstaty úpadce, neboť vylučovací žaloby byly pravomocně zamítnuty a nemovitosti nebyly z konkursní podstaty úpadce žádným způsobem vyloučeny. Vedlejší účastnice je proto jedinou osobou oprávněnou dané nemovitosti držet, užívat, požívat plody a užitky, byť úpadce nemusí být jejich vlastníkem. Dle obecných soudů nedala vedlejší účastnice stěžovatelce jakýkoli souhlas s užíváním daných nemovitostí, k jejich vydání ji naopak písemně vyzvala a stěžovatelka je tak povinna nemovitosti vyklidit a odevzdat je vedlejší účastnici. Proti třetímu a čtvrtému výroku rozsudku městského soudu stěžovatelka podala dovolání k Nejvyššímu soudu, který jej odmítl jako nepřípustné.
Stěžovatelka se ústavní stížností domáhá zrušení rozhodnutí obecných soudů s tvrzením, že jimi bylo zasaženo do jejího ústavně zaručeného práva na ochranu vlastnictví a do práva na soudní ochranu.