IV. senát - veřejné vyhlášení nálezu
od: 21.01.2025 13:00 do: 21.01.2025 13:30
Typ jednání: veřejné vyhlášení nálezu
Označení senátu nebo pléna: IV. senát
Spisová značka: IV. ÚS 1551/23
Jednací místnost: I. poschodí, senátní místnost č. 151
Soudce zpravodaj: JUDr. Josef Baxa
Návrh na přezkoumávané akty: Ústavní stížnost proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. února 2023 č. j. 8 Tdo 1157/2022-885,
Stručná charakteristika: Právo na soudní a jinou právní ochranu Právo vlastnit majetek, nabývání majetku
Označení navrhovatelů: M. Š., zastoupen Mgr. Janem Boučkem, advokátem
Typ řízení: Řízení o ústavní stížnosti
Vedlejší účastnice byla shledána vinnou z přečinů křivého obvinění a křivé výpovědi. Jako svědkyně totiž před orgány činnými v trestním řízení uvedla o stěžovateli, svém bývalém příteli, nepravdu. Mj. to, že ji držel ve svém vozidle tak, aby nemohla vystoupit, vozil ji různě po Praze, přičemž na ni křičel a nadával jí. Na základě této její výpovědi byl stěžovatel trestně stíhán pro trestný čin omezování osobní svobody a vydírání a byl držen ve vazbě. Za uvedený trestný čin byla vedlejší účastnice odsouzena k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 6 měsíců s podmíněným odkladem na zkušební dobu v trvání 24 měsíců. Stěžovatel byl nakonec se svým nárokem na náhradu nemajetkové újmy v celém rozsahu odkázán na řízení ve věcech občanskoprávních.
Stěžovatel spatřuje porušení svých práv zejména v tom, že Nejvyšší soud svým závěrem popřel jeho nárok v celém rozsahu a vrátil jej o 5 let nazpátek, a to i přes skutečnost, že v řízení byly provedeny dostatečné důkazy pro závěr, že stěžovatel trpí posttraumatickou stresovou poruchou, se kterou je spojen i nárok na náhradu škody. Nejvyšší soud napadeným usnesením nezohlednil neoddiskutovatelný vliv poruchy na jeho život. Ačkoli shledal, že znalecký posudek je pouze jedním z podkladů, nezhodnotil ostatní skutečnosti, které vyšly najevo v řízení, a nepřihlédl k přiměřenosti uplatněné výše náhrady nemajetkové újmy 200 000 Kč oproti znalcem vyčíslené částky 1 041 339 Kč. Nejvyšší soud tak formalisticky vyprázdnil nárok stěžovatele na náhradu škody. Stěžovatel upozornil, že jedním z prostředků rozhodování o uplatněném nároku poškozeného v trestním řízení je i volná úvaha soudu.
II. senát - veřejné vyhlášení nálezu
od: 21.01.2025 13:30 do: 21.01.2025 14:00
Typ jednání: veřejné vyhlášení nálezu
Označení senátu nebo pléna: II. senát
Spisová značka: II. ÚS 3160/24
Jednací místnost: I. poschodí, senátní místnost č. 152
Soudce zpravodaj: prof. JUDr. Pavel Šámal Ph.D.
Návrh na přezkoumávané akty: ústavní stížnost proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 28. srpna 2024 č. j. 5 To 175/2024-208
Stručná charakteristika: právo na soudní ochranu, právo na ochranu tělesné a duševní integrity
Označení navrhovatelů: H. P., zastoupena advokátem Mgr. Vilémem Vránou
Typ řízení: Řízení o ústavní stížnosti
V trestním řízení vedeném u Městského soudu v Brně byla obviněná vedlejší účastnice uznána vinnou přečinem těžkého ublížení na zdraví z nedbalosti. Při řízení osobního motorového vozidla se plně nevěnovala řízení a způsobila dopravní nehodu, při které cyklistka (stěžovatelka) utrpěla zranění s omezením v obvyklém způsobu života po dobu přesahující šest týdnů a s rozvojem příznaků posttraumatické stresové poruchy. Vedlejší účastnice byla odsouzena k trestu odnětí svobody v trvání šesti měsíců s podmíněným odkladem na zkušební dobu v trvání dvanácti měsíců. Současně jí byla podle § 228 odst. 1 trestního řádu uložena povinnost zaplatit na náhradě škody poškozené zdravotní pojišťovně částku 233 871 Kč, podle § 229 odst. 2 trestního řádu byla uvedená pojišťovna odkázána se zbytkem svého nároku na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních a podle § 229 odst. 1 trestního řádu byla stěžovatelka odkázána se svým nárokem na náhradu jiné nemajetkové újmy na řízení ve věcech občanskoprávních. Proti výroku o náhradě jiné nemajetkové újmy rozsudku městského soudu podala stěžovatelka odvolání, které Krajský soud v Brně napadeným usnesením zamítl.
Stěžovatelka v ústavní stížnosti namítá, že v řízení nebyl proveden důkaz jejím prohlášením o tom, jaký dopad měl spáchaný čin na její život. Podle jejího mínění měl soud ohledně přiznání další nemajetkové újmy postupovat vlastní úvahou založenou na provedených důkazech, nikoli tuto právní otázku přenášet na znalce. Má rovněž za to, že právní úprava na žádném místě nepřepokládá nepřiznání náhrady nemajetkové újmy tam, kde nárok hradí pojišťovna.
Plénum - veřejné vyhlášení nálezu
od: 22.01.2025 09:00 do: 22.01.2025 10:00
Typ jednání: veřejné vyhlášení nálezu
Označení senátu nebo pléna: Plénum
Spisová značka: Pl. ÚS 26/24
Jednací místnost: sněmovna
Soudce zpravodaj: JUDr. Jaromír Jirsa
Návrh na přezkoumávané akty: Návrh na zrušení § 135 a § 2894 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník
Stručná charakteristika: Ochrana pověsti právnických osob
Označení navrhovatelů: Plénum Ústavního soudu
Typ řízení: Řízení o zrušení zákona nebo jiného právního předpisu
Stěžovatel Milion Chvilek, z. s. se ústavní stížností domáhá zrušení usnesení Nejvyššího soudu č. j. 23 Cdo 2494/2022-87 ze dne 28. 7. 2023 a rozsudku Vrchního soudu v Praze č. j. 3 Cmo 14/2021-67 ze dne 28. 3. 2022.
Obecné soudy výslovně vyšly ze závěrů rozsudku sp. zn. 23 Cdo 327/2021 ze dne 30. 11. 2021, v němž se Nejvyšší soud zabýval tím, zda se právnická osoba může (úspěšně) domáhat v rámci ochrany před neoprávněným zásahem do své pověsti podle § 135 odst. 2 občanského zákoníku s účinností od 1. 1. 2014 odčinění takto způsobené nemajetkové újmy. Vzhledem k tomu, že zákonodárce nezahrnul neoprávněný zásah do pověsti právnické osoby do okruhu zvlášť stanovených případů, se kterými je spojeno právo na odčinění nemajetkové újmy ve smyslu § 2894 odst. 2 občanského zákoníku, dospěl Nejvyšší soud k závěru, že po účinnosti „nového“ občanského zákoníku právnická osoba toto právo nemá.
Stěžovatel považuje za protiústavní závěr soudů, že jako právnická osoba nemá právo na odčinění nemajetkové újmy způsobené (samotným) neoprávněným zásahem do své pověsti.
Ústavní soud se proto v plénu zabýval ústavností § 135 a § 2894 odst. 2 občanského zákoníku, podle nichž se právnická osoba v rámci ochrany před neoprávněným zásahem do své pověsti nemůže s úspěchem domáhat odčinění způsobené nemajetkové újmy.