I. senát - veřejné vyhlášení nálezu
od: 30.07.2025 09:00 do: 30.07.2025 09:30
Typ jednání: veřejné vyhlášení nálezu
Označení senátu nebo pléna: I. senát
Spisová značka: I. ÚS 1392/24
Jednací místnost: I. poschodí, senátní místnost č. 152
Soudce zpravodaj: JUDr. Jaromír Jirsa
Návrh na přezkoumávané akty: Ústavní stížnost proti usnesení Krajského soudu v Praze č. j. 11 To 54/2024-380 ze dne 29. února 2024 a usnesení Okresního soudu Praha-západ č. j. 1 T 65/2023-365 ze dne 18. ledna 2024
Stručná charakteristika: Náhrada nákladů zmocněnce v trestním řízení
Označení navrhovatelů: Mgr. J. Ž.
Typ řízení: Řízení o ústavní stížnosti
Stěžovatel byl ustanoven opatrovníkem nesvéprávnému poškozenému, který nemohl vykonávat svá práva v trestním řízení, a hrozilo nebezpečí z prodlení. Odsouzený byl původním opatrovníkem poškozeného, z jehož účtu opakovaně a neoprávněně vybíral peníze. U hlavního líčení bylo přijato prohlášení viny a byl vynesen rozsudek, jímž byla mj. poškozenému přiznána náhrada škody ve výši 4 055 900 Kč. Stěžovatel vykonal v trestním řízení šest úkonů právní služby; hodnotu jednoho úkonu (24 540 Kč bez DPH) vypočetl podle § 10 odst. 5 advokátního tarifu z tarifní hodnoty přisouzené náhrady škody. K návrhu stěžovatele mu okresní soud přiznal odměnu a náhradu hotových výdajů za zastupování poškozeného v trestním řízení ve výši 180 338,40 Kč včetně DPH. Usnesení napadla státní zástupkyně stížností, v níž poukázala na prohlášení viny obžalovaným, zpochybnila účelnost vzniklých nákladů a navrhla odměnu snížit. Na základě toho okresní soud autoremedurou zrušil své původní usnesení a přiznal stěžovateli odměnu a náhradu hotových výdajů v celkové výši 18 876 Kč včetně DPH, tedy o více než 160 000 Kč méně než v prvním rozhodnutí. Okresní soud v napadeném usnesení potvrdil formální správnost původně přiznané odměny, srovnal ji však s odměnou obhájkyně za jeden úkon právní služby (2 300 Kč) a uzavřel, že odměna stěžovatele 24 540 Kč za jeden úkon právní služby je neúměrně vysoká. Krajský soud označil v napadeném usnesení zvolený postup za správný, protože nepřiměřeně vysoké náklady odporují požadavku účelnosti a jde o další postih pachatele trestného činu.
V ústavní stížnosti stěžovatel namítá porušení svých ústavně zaručených práv, a to práva získávat prostředky pro své životní potřeby prací a práva na soudní ochranu.
III. senát - veřejné vyhlášení nálezu
od: 30.07.2025 09:30 do: 30.07.2025 10:00
Typ jednání: veřejné vyhlášení nálezu
Označení senátu nebo pléna: III. senát
Spisová značka: III. ÚS 873/24
Jednací místnost: I. poschodí, senátní místnost č. 151
Soudce zpravodaj: JUDr. Lucie Dolanská Bányaiová Ph.D.
Návrh na přezkoumávané akty: Ústavní stížnost proti výroku II usnesení Městského soudu v Praze ze dne 10. ledna 2024 č. j. 55 Co 318/2022 742
Stručná charakteristika: odměna exekutora
Označení navrhovatelů: Mgr. Z. G., zast. Janem Dajbychem, advokátem
Typ řízení: Řízení o ústavní stížnosti
Stěžovatelka (soudní exekutorka) byla obvodním soudem pověřena vedením exekuce na majetek 3. vedlejšího účastníka k uspokojení pohledávky 1. a 2. vedlejšího účastníka řízení ve výši 507 550 Kč. Stěžovatelka vymohla na povinném částku celkem ve výši 753 421,44 Kč a na nákladech exekuce požadovala přiznání částky ve výši 119 753,85 Kč, z čehož bylo vymoženo 115 967,18 Kč na základě pravomocných příkazů k úhradě nákladů exekuce. V průběhu exekučního řízení podal povinný insolvenční návrh spojený s návrhem na povolení oddlužení, jemuž krajský soud vyhověl. Povinný splnil podmínky oddlužení a usnesením krajského soudu byl mj. osvobozen od placení dosud neuspokojených pohledávek. Obvodní soud na návrh povinného zastavil exekuci vedenou na jeho majetek. Dalším výrokem uložil oprávněným, aby společně a nerozdílně zaplatili stěžovatelce náhradu nákladů exekuce ve výši 119 753,85 Kč, kterou představovala odměna stěžovatelky z vymoženého plnění, náhrada hotových výdajů a DPH. Městský soud k odvolání oprávněných zčásti potvrdil usnesení obvodního soudu. Napadeným výrokem však změnil výrok usnesení obvodního soudu tak, že stěžovatelka nemá právo na náhradu nákladů exekuce. Zdůvodnil to tím, že pohledávka stěžovatelky vzniklá v rámci provádění exekuce byla pohledávkou za povinným a bylo na ní, aby ji přihlásila do insolvenčního řízení. Městský soud nezkoumal, zda stěžovatelka svoji pohledávku do insolvenčního řízení přihlásila, avšak i kdyby ji nepřihlásila, byl by povinný od této platby osvobozen
Stěžovatelka se ústavní stížností domáhá zrušení nákladového výroku městského soudu s tvrzením, že jím bylo porušeno její ústavně zaručené právo na soudní ochranu, jakož i právo na ochranu vlastnictví.
II. senát - veřejné vyhlášení nálezu
od: 30.07.2025 10:00 do: 30.07.2025 10:30
Typ jednání: veřejné vyhlášení nálezu
Označení senátu nebo pléna: II. senát
Spisová značka: II. ÚS 798/25
Jednací místnost: I. poschodí, senátní místnost č. 151
Soudce zpravodaj: prof. JUDr. Jiří Přibáň DrSc.
Návrh na přezkoumávané akty: Ústavní stížnost proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 8. 1. 2025, č. j. 16 Co 131/2024-576.
Stručná charakteristika: právo na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny, předvídatelnost soudních rozhodnutí, zákaz tzv. překvapivých rozhodnutí
Označení navrhovatelů: Ing. A. K.
Typ řízení: Řízení o ústavní stížnosti
V roce 2022 podala vedlejší účastnice (matka) u okresního soudu návrh na zvýšení výživného pro nezletilého a nezletilou s odůvodněním, že u obou dětí nastala změna poměrů týkající se jejich odůvodněných potřeb. Nezletilý se v roce 2023 nastěhoval ke stěžovateli (otci). Výživné pro nezletilého bylo rozsudkem okresního soudu stanoveno na 11 000 Kč měsíčně a pro nezletilou na 9 000 Kč měsíčně. Okresní soud k majetkovým a výdělkovým poměrům stěžovatele zjistil, že stěžovatel má průměrný měsíční příjem přes 400 000 Kč a disponuje i příjmy z kapitálového majetku. Vedlejší účastnice je učitelkou na základní škole, v roce 2023 se vrátila zpět z tříleté rodičovské dovolené a její průměrný čistý měsíční výdělek činil v té době 34 000 Kč. Okresní soud dále rozhodl tak, že nezletilého svěřil do péče otce, vedlejší účastnici uložil povinnost platit na něj výživné 5 000 Kč. Stěžovateli uložil okresní soud povinnost platit výživné pro nezletilého 50 000 Kč měsíčně (za dobu, kdy u něj ještě nežil) a pro nezletilou 40 000 Kč měsíčně a dále výživné na tvorbu jejích úspor ve výši 10 000 Kč měsíčně. Dále uložil oběma účastníkům doplatit nedoplatky na výživném. Stěžovatel odvoláním brojil proti nepřiměřené výši výživného a výši nedoplatku. Krajský soud napadeným rozsudkem změnil rozsudek okresního soudu tak, že stěžovatel je povinen platit výživné pro nezletilého ve výši 40 000 Kč měsíčně (2020–2022), 55 000 Kč (2022–2023) a nedoplatek 1 456 000 Kč. Ve vztahu k nezletilé uložil stěžovateli povinnost platit výživné 35 000 Kč měsíčně (2020–2022), 55 000 Kč měsíčně (od 2022 do budoucna) a nedoplatek na výživném 1 751 000 Kč. Stěžovatel podal návrh na odklad vykonatelnosti části napadeného rozsudku, a to do výše částky, která je určena k tzv. tvorbě úspor, tj. pro nezletilého 1 060 000 Kč a pro nezletilou 1 530 000 Kč. Tomuto návrhu stěžovatele bylo vyhověno.
Ústavní stížností se stěžovatel domáhá zrušení rozsudku krajského soudu s tvrzením, že jím byla porušena jeho ústavně zaručená práva na péči o děti a jejich výchovu a na soudní ochranu.
III. senát - veřejné vyhlášení nálezu
od: 30.07.2025 10:30 do: 30.07.2025 11:00
Typ jednání: veřejné vyhlášení nálezu
Označení senátu nebo pléna: III. senát
Spisová značka: III. ÚS 3117/24
Jednací místnost: I. poschodí, senátní místnost č. 151
Soudce zpravodaj: prof. JUDr. Jiří Přibáň DrSc.
Návrh na přezkoumávané akty: Ústavní stížnost proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 6. 2024, č. j. 33 Cdo 1054/2023-281, a rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 14. 11. 2022, č. j. 18 Co 188/2022–243.
Stručná charakteristika: Alternativní vymezení předpokladů přípustnosti dovolání
Označení navrhovatelů: A. B.
Typ řízení: Řízení o ústavní stížnosti
Stěžovatelka byla studentkou vedlejší účastnice – soukromé vysoké školy. Stěžovatelka absolvovala první semestr studia, který řádně uhradila, následně však studium na rok přerušila a ještě před uplynutím doby přerušení studium ukončila. Vysoká škola se po stěžovatelce domáhala doplacení 51 800 Kč spolu s příslušným úrokem z prodlení z titulu neuhrazeného školného a částky 37 782,40 Kč odpovídající smluvní pokutě ve výši 0,3 % denně z dlužné částky. Svůj nárok odvozovala ze smlouvy o studiu, kterou se stěžovatelkou uzavřela. Podle ní vznikalo vysoké škole právo na školné za první tři semestry již uzavřením samotné smlouvy o studiu, bez ohledu na to, zda student první tři semestry ukončil. Při prodlení s úhradou školného vznikalo vysoké škole právo na smluvní pokutu 0,3 % denně z dlužné částky. Okresní soud žalobu vysoké školy zamítl. Jelikož je vysoká škola financována výhradně z prostředků studentů (tj. ze školného) a z její strany jako podnikatelky je poskytována služba studentům za úplatu, okresní soud považoval smlouvu o studiu za smlouvu spotřebitelskou. Okresní soud konstatoval, že způsob ukončení studia je sankcionován tak tvrdě, že smlouva je současně neplatná pro rozpor se zákonem a s dobrými mravy. O odvolání vysoké školy rozhodl krajský soud napadeným rozsudkem tak, že potvrdil rozsudek okresního soudu v části, jíž byl zamítnut požadavek na zaplacení smluvní pokuty, ve zbývající části jej změnil tak, že uložil stěžovatelce povinnost uhradit vysoké škole částku 51 800 Kč spolu s úrokem z prodlení a částku 39 782,40 Kč odpovídající smluvní pokutě za určité období. Krajský soud přihlédl k judikatuře Ústavního soudu a dospěl k názoru, že na smlouvu o studiu nelze pohlížet jako na smlouvu spotřebitelskou. Stěžovatelčino dovolání Nejvyšší soud odmítl jako nepřípustné.
Ústavní stížností se stěžovatelka domáhá zrušení rozhodnutí krajského a Nejvyššího soudu, neboť jimi bylo zasaženo do jejích ústavně zaručených práv na ochranu vlastnictví a na soudní ochranu.
III. senát - veřejné vyhlášení nálezu
od: 30.07.2025 11:00 do: 30.07.2025 11:30
Typ jednání: veřejné vyhlášení nálezu
Označení senátu nebo pléna: III. senát
Spisová značka: III. ÚS 1252/24
Jednací místnost: I. poschodí, senátní místnost č. 151
Soudce zpravodaj: Mgr. Daniela Zemanová
Návrh na přezkoumávané akty: Ústavní stížnost proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové – pobočky v Pardubicích ze dne 13. února 2024, č. j. 13 To 352/2023 - 3305, a rozsudku Okresního soudu v Havlíčkově Brodě ze dne 6. září 2023, č. j. 16 T 17/2021- 3197
Označení navrhovatelů: A. B.
Typ řízení: Řízení o ústavní stížnosti
Rozsudkem okresního soudu byli obžalovaní (příslušníci vězeňské služby) uznáni vinnými ze spáchání zločinu zneužití pravomoci úřední osoby, jehož se dopustili tak, že ve vzájemné součinnosti a neoprávněně omezili stěžovatelku (vězenkyni) na volném pohybu tím, že ji zhruba na 3,5 hodiny připoutali služebními pouty za zápěstí každé ruky k okenní mříži, kdy v důsledku bolesti způsobené při připoutání se stěžovatelka pomočila a uniklou moč musela po odpoutání vytřít. Za toto jednání byli odsouzeni k trestu odnětí svobody v trvání 3 let, jehož výkon byl podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání 3 let, a k trestu zákazu činnosti spočívajícím v zákazu výkonu povolání u Vězeňské služby ČR a v bezpečnostních sborech ČR na dobu 2 let. V dané věci šlo již o třetí rozsudek, neboť předchozí dva byly zrušeny krajským soudem. Z provedených důkazů vyplývá, že v daný den nebyla stěžovatelka včas odvedena do školského střediska, jelikož i přes svolání velitele a upozorňování ostatních odsouzených, dotyčná schválně zdržovala. Ve školském středisku její nepřípustné chování pokračovalo a byla proto vyzvána k odchodu. Byla odvedena na pokoj, aby si s ní jedna z příslušnic vězeňské služby mohla promluvit a situaci vyřešit. Jak popsali obžalovaní, na pokoji stěžovatelka začala nadávat a urážet obžalované. Jelikož nerespektovala výzvu k slušnému chování, učinila obžalovaná rozhodnutí o jejím připoutání k okenní mříži. V souladu s právním názorem odvolacího soudu okresní soud dospěl k závěru, že v tomto případě nebyly splněny podmínky pro připoutání stěžovatelky k okenní mříži. K odvolání obžalovaných krajský soud zrušil napadený rozsudek a sám napadeným rozsudkem nově rozhodl tak, že jednoho z obžalovaných zprostil obžaloby a věc ostatních postoupil do kázeňského řízení. Krajský soud dovodil, že obalovaní neměli důvod pro užití takto intenzivního donucovacího prostředku. Soud však nakonec dovodil, že s jistotou nelze prokázat povědomí obžalovaných o protiprávnosti a nezákonném postupu, tedy ani naplnění subjektivní stránky trestného činu. Krajský soud proto uzavřel, že obžalovaní postupovali v rozporu s ustanoveními zákona o vězeňských službách, nešlo však o postup, který by se vymykal řešení obdobných situací v dané věznici.
Ústavní stížností se stěžovatelka domáhá zrušení rozhodnutí obecných soudů s tím, že jimi došlo k porušení jejích ústavních práv na nedotknutelnost osoby a jejího soukromí a k porušení zákazu mučení a jiného nelidského a ponižujícího zacházení.
III. senát - veřejné vyhlášení nálezu
od: 30.07.2025 11:30 do: 30.07.2025 12:00
Typ jednání: veřejné vyhlášení nálezu
Označení senátu nebo pléna: III. senát
Spisová značka: III. ÚS 3356/24
Jednací místnost: I. poschodí, senátní místnost č. 151
Soudce zpravodaj: prof. JUDr. Jiří Přibáň DrSc.
Návrh na přezkoumávané akty: Ústavní stížnost proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 7. 11. 2024, sp. zn. 61 To 729/2024, a usnesení Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 4. 10. 2024, č. j. 43 Nt 57/2024-9.
Stručná charakteristika: právo na spravedlivý proces podle čl. 36 odst. 1 Listiny právo na osobní svobodu podle čl. 8 Listiny alternativní opatření nahrazující vazbu
Označení navrhovatelů: N. D. Ch.
Typ řízení: Řízení o ústavní stížnosti
Proti stěžovateli bylo usnesením policejního orgánu zahájeno trestní stíhání pro podezření ze spáchání zločinu vydírání. Poškozená vstoupila do prodejny s cílem natočit prostory této prodejny na svůj mobilní telefon. Stěžovatel nejprve na poškozenou, která si tedy natáčela na mobil prostory prodejny a zblízka i podobu stěžovatele (neboť chtěla dle svých slov natočit „vtipné video“), zakřičel v anglickém jazyce „sorry no photo“. Jelikož poškozená na výzvu stěžovatele nikterak nereagovala, následně po ní stěžovatel hodil částečně naplněnou plastovou láhev, která poškozenou minula. Poškozená ani na tuto výzvu nezareagovala, tudíž stěžovatel na poškozenou začal křičet ve vietnamském jazyce, ať vypadne, přičemž poškozená jeho chování opět ignorovala, a tudíž vzal do ruky baseballovou pálku a opakovaně se s ní rozmáchl, což v poškozené vyvolalo obavu a dala se na ústup. Stěžovatel poškozenou touto pálkou lehce uhodil do levé paže. Poškozená následně vyhledala lékařské ošetření, přičemž její zranění si nevyžádalo další ošetření. Napadeným usnesením obvodního soudu byl stěžovatel vzat do vazby, neboť obvodní soud dospěl k závěru, že je v případě stěžovatele dána důvodná obava, že by se mohl na svobodě trestnímu stíhání vyhýbat nebo by se mohl skrývat. V České republice se totiž nezdržuje na věrohodné adrese, nemá stálé a ověřitelné zaměstnání, jeho vztah k prodejně je nejasný, svoji totožnost prokazuje dokladem, který jeví známky pozměnění a konečně je také ohrožen poměrně citelnou trestní sazbou. Obvodní soud se dále zabýval i možností nahradit vazbu alternativními opatřeními, která byla stěžovatelem navržena, avšak shledal je nedostatečnými. Stěžovatel napadl usnesení obvodního soudu stížností, která byla napadeným usnesením městského soudu jako nedůvodná zamítnuta.
Ústavní stížností se stěžovatel domáhá zrušení rozhodnutí obecných soudů s tvrzením, že jimi byla porušena jeho ústavně zaručená základní práva na osobní svobodu a soudní ochranu.