I. senát - veřejné vyhlášení nálezu
od: 16.08.2022 09:00 do: 16.08.2022 09:30
Typ jednání: veřejné vyhlášení nálezu
Označení senátu nebo pléna: I. senát
Spisová značka: I. ÚS 2689/21
Jednací místnost: I. poschodí, senátní místnost č. 151
Soudce zpravodaj: JUDr. Jaromír Jirsa
Návrh na přezkoumávané akty: ústavní stížnost proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové č. j. 11 To 222/2021-169 ze dne 10. srpna 2021 a usnesení Okresního soudu v Hradci Králové č. j. 4 Pp 165/2018-157 ze dne 1. července 2021
Stručná charakteristika: právo na soudní ochranu
Označení navrhovatelů: D. B., zastoupen advokátem Mgr. Markem Ježkem
Typ řízení: Řízení o ústavní stížnosti
Usnesením soudu Okresního soudu v Hradci Králové byl stěžovatel podmíněně propuštěn z výkonu trestu odnětí svobody při stanovení zkušební doby v trvání tří let. V průběhu zkušební doby byl stěžovatel odsouzen rozsudkem Okresního soudu v Karviné – byl mu uložen peněžitý trest 15 000 Kč a zákaz řízení na dva roky; výrok o trestu byl zrušen dalším rozsudkem okresního soudu, jímž byl stěžovateli uložen souhrnný peněžitý trest 64 800 Kč a trest zákazu řízení na dva roky – v tomto řízení vykonal stěžovatel vazbu (tři měsíce). Ve zkušební době byl stěžovatel vazebně stíhán (devět měsíců) i v další věci, okresní soud jej ale obžaloby zprostil. Ústavní stížností napadeným usnesením rozhodl soud prvního stupně, že stěžovatel vykoná zbytky trestů odnětí svobody, z jejichž výkonu byl podmíněně propuštěn. Krajský soud v Hradci Králové podanou stížnost zamítl.
Stěžovatel odmítá závěry, které soud prvního stupně vyvodil a jimiž především odůvodnil své rozhodnutí. Soud prvního stupně věnoval značný prostor věci, v níž byl stěžovatel stíhán společně se svým bratrancem; stěžovatel byl obžaloby zproštěn, bratranci byl uložen nepodmíněný trest odnětí svobody v trvání čtyř let. Tento odsuzující výrok však soud prvního stupně v odůvodnění napadeného usnesení přisoudil stěžovateli – s tím, že byl-li odsouzen „k nepodmíněnému čtyřletému trestu, je zcela nepochybně prokázáno, že odsouzený nevedl ve zkušební době řádný život a bude namístě vydat rozhodnutí o jeho povinnosti vykonat zbytky trestů, z jejichž výkonu byl podmíněně propuštěn“. Soud prvního stupně zdůraznil, že trest (uložený jiné osobě) považuje za nepochybný důkaz nevedení řádného života ve zkušební době stěžovatelem a že jde o hlavní důvod nařízení vykonání zbytku trestu odnětí svobody.
I. senát - veřejné vyhlášení nálezu
od: 16.08.2022 09:30 do: 16.08.2022 10:00
Typ jednání: veřejné vyhlášení nálezu
Označení senátu nebo pléna: I. senát
Spisová značka: I. ÚS 847/22
Jednací místnost: I. poschodí, senátní místnost č. 151
Soudce zpravodaj: JUDr. Jaromír Jirsa
Návrh na přezkoumávané akty: ústavní stížnost proti rozsudkům Krajského soudu v Brně č. j. 16 Co 261/2021-146 ze dne 5. 1. 2022 a Okresního soudu ve Vyškově č. j. 0 P 255/2020 95 ze dne 13. 8. 2021
Stručná charakteristika: právo rodiče na výchovu dítěte, právo na svobodnou volbu povolání, příslušník bezpečnostních sborů, střídavá péče vs. „široký“ styk dítěte s nepečujícím rodičem, náležité odůvodnění soudního rozhodnutí
Označení navrhovatelů: D. R., zastoupen advokátkou JUDr. Milanou Hrušákovou, Ph.D.
Typ řízení: Řízení o ústavní stížnosti
Stěžovatel a jeho partnerka ukončili společné soužití přibližně tři měsíce po narození dcery (nar. v únoru 2020). Okresní soud ve Vyškově svěřil v srpnu 2020 nezletilou do péče matky a stěžovateli stanovil vyživovací povinnost a upravil styk s dcerou v rozsahu každý lichý kalendářní týden v roce v úterý a ve čtvrtek od 14.00 hodin do 18.00 hodin, každý sudý kalendářní týden v pondělí a ve středu od 14.00 hodin do 18.00 hodin a v době od soboty 14.00 hodin do neděle 18.00 hodin. Návrhem z března 2021 požádal stěžovatel o svěření dcery do střídavé péče obou rodičů, kteří toho času bydleli ve stejném bytovém domě. Stěžovatel je příslušníkem Policie ČR a má pevně stanovené směny, k návrhu proto připojil rozpis termínů do konce kalendářního roku, v nichž by mohl péči o nezletilou realizovat. Okresní soud návrhu na střídavou péči nevyhověl, neboť dospěl k závěru, od vydání posledního rozhodnutí nedošlo k podstatné změně poměrů; úpravu styku ponechal pouze s předsunutím doby předání na 11.00 hodin, aby více odpovídala dennímu režimu dítěte. K odvolání stěžovatele Krajský soud v Brně rozhodnutí okresního soudu potvrdil. Ohledně úpravy a realizace běžného styku odvolací soud dospěl k závěru, že je pro zaměstnání stěžovatele více než komplikovaná, nicméně i přes jisté komunikační problémy mezi rodiči funguje a není proto důvodu na ní dále cokoliv měnit.
Na Ústavní soud se stěžovatel obrátil zejména s námitkou, že odmítnutím zohlednit pravidelné rozvržení jeho práce do směn opakujících se v šestidenním cyklu (2 dny denní směna, 2 dny volno, 2 dny noční směna) při rozhodování o střídavé péči o nezletilou dceru, popř. o styku s ní porušily obecné soudy jeho právo na svobodnou volbu povolání ve smyslu čl. 26 odst. 1 Listiny základních práv a svobod i jeho rodičovská práva zaručená v čl. 32 odst. 4 Listiny. Uvedl, že faktickým důsledkem napadených rozhodnutí je – úpravou styku na dny, v nichž je předem známa kolize s pracovní směnou stěžovatele – nemožnost styk ve stanoveném rozsahu realizovat.