Tomáš Langášek (*1974 v Kyjově) je absolventem Právnické fakulty Univerzity Karlovy (1999). Rigorózní zkoušku (JUDr.) složil na Právnické fakultě Masarykovy univerzity v Brně (2012). Na Central European University získal diplom LL.M. („with Merit") v oboru srovnávacího ústavního práva (2000). Část tohoto studia strávil na Cornell University Law School ve státě New York, USA, se zaměřením na studium svobody slova a náboženské svobody a ústavních aspektů utajování národněbezpečnostních informací.

Jako právník se formoval v letech 2001–2003 v týmu veřejného ochránce práv Otakara Motejla a zabýval se podněty dovolávajícími se ochrany základních práv a svobod, nejčastěji v oblasti vězeňství, ústavní a ochranné výchovy a sociálně-právní ochrany dětí. V letech 2002 až 2005 byl členem Výboru pro zabránění mučení a jinému nelidskému nebo ponižujícímu zacházení nebo trestání při Radě vlády České republiky pro lidská práva; v této Radě působil v letech 2002–2010 též jako stálý zástupce.

V srpnu roku 2003 jej předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský jmenoval svým asistentem. V listopadu roku 2006 byl pověřen vybudováním analytického odboru Ústavního soudu a jeho dočasným vedením. Od 1. ledna 2009 do 28. února 2013 působil jako generální sekretář Ústavního soudu. Vedle toho byl v letech 2009 až 2013 členem Rady Justiční akademie a v letech 2010 až 2015 zastupujícím členem Správní rady Agentury Evropské unie pro základní práva.

Kromě řady odborných statí je editorem a spoluautorem publikace Zákon o Ústavním soudu s komentářem (Wagnerová E., Dostál M., Langášek T., Pospíšil I.), vydané v Praze roku 2007 nakladatelstvím ASPI, a. s., editorem a spoluautorem publikace Listina základních práv a svobod. Komentář (Wagnerová E., Šimíček V., Langášek T., Pospíšil I. a kol., Wolters Kluwer ČR, a. s., 2012, 2. vydání 2023), monografie Ústavní soud Československé republiky a jeho osudy v letech 1920–1948 (Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, Plzeň 2011) a editorem a spoluautorem publikace Ústava České republiky. Ústavní zákon o bezpečnosti České republiky. Komentář (Rychetský P., Langášek T., Herc. T. a kol., Wolters Kluwer 2015).

Od března 2013 působil jako soudce Nejvyššího správního soudu, mimo jiné též jako předseda sedmičlenného volebního senátu a předseda šestičlenného kárného senátu pro soudce. Od ledna 2022 je zastupujícím členem Benátské komise Rady Evropy (Evropská komise pro demokracii prostřednictvím práva).

Soudcem Ústavního soudu byl prezidentem republiky Petrem Pavlem, se souhlasem Senátu Parlamentu, jmenován 25. června 2024.